Část zemí EU kvůli němu kdysi přijímala bilaterální sankce vůči Rakousku. V sobotu ráno tento kontroverzní politik zemřel. Jörg Haider, dlouholetý šéf pravicové populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ), nyní předseda podobně orientovaného Svazu pro budoucnost Rakouska (BZÖ), zahynul krátce po půlnoci při automobilové nehodě.
V jejím okamžiku jel dvakrát vyšší rychlostí, než bylo povoleno.
Přesné příčiny neštěstí ještě nejsou známy. Už podle prvních poznatků odborníků však bylo zřejmé, že Haider se svým vozem jel výrazně rychleji, než je v místě neštěstí povolených 70 kilometrů v hodině. Státní zastupitelství v Klagenfurtu dnes krátce po poledni oznámilo, že podle výsledků šetření jel Haiderův vůz v době nehody rychlostí 142 kilometrů za hodinu.
Policie nehodu stále vyšetřuje. Oproti původnímu oznámení se technická prohlídka vraku auta měla uskutečnit až dnes, tedy v neděli. Možná ale i později, neboť luxusní model služebního vozu Volkswagen Phaeton V6, kterým Haider jel, je v Rakousku zatím poměrně vzácný. Také z tohoto důvodu zatím není jasné, kdy znalci zveřejní výslednou zprávu svého šetření. První poznatky nicméně nenasvědčují tomu, že by vůz měl nějakou technickou
závadu.
FOTOGALERIE ZDE
K neštěstí došlo asi v 1.15 SELČ jižně od korutanské metropole u obce Lambichl, když vůz z dosud neznámých příčin sjel doprava z vozovky. Tam vjel do plotu z tújí, za nimiž byl skryt betonový pilíř, několikrát se převrátil a skončil opět na čtyřech kolech zpět na silnici. Vedle střetu s pilířem smetl politikův vůz i několik dopravních značek, narazil do ohrady a hydrantu. Jeho levá ruka byla téměř oddělená od těla. Podle některých zpráv měl miít i zlomenou páteř. Stopy nehody se táhnou v délce zhruba 150 metrů.
Nehodu oznámila řidička, kterou Haider se svým služebním vozem VW Phaeton krátce předtím předjel. Osmapadesátiletý Haider zemřel ještě během převozu do nemocnice v Klagenfurtu.
ČTĚTE TAKÉ: Co řekl Haider aneb řádná politika nacistů a jiné špeky
Jeho zranění byla podle policie neslučitelná se životem, přivolaní záchranáři už mu nemohli pomoci. To v neděli potvrdila i předběžná zpráva o výsledku pitvy. Podle ní korutanský hejtman utrpěl hned několik zranění, z nichž každé by samo o sobě vedlo k jeho smrti, uvedl šéf klagenfurtské prokuratury Gottfried Kranz.
Haider jel v okamžiku nehody z jednoho politického shromáždění domů do Bärentalu v obci Feistritz, kde se chtěl o víkendu zúčastnit velké rodinné oslavy k devadesátým narozeninám své matky.
Téměř jisté je, že se veřejnost nikdy nedoví, zda byl Haider v době nehody pod vlivem alkoholu, případně kolik alkoholu měl v krvi. Těsně před havárií se zúčastnil společenské akce, při níž byl ve Veldenu prezentován nový časopis. Haider se na akci údajně výborně bavil, ale alkohol prý nepil. Ať už to bylo jakkoli, policie žádnou zkoušku na alkohol neprovedla. Podle rakouských zákonů se totiž u smrtelných úrazů, při nichž neutrpí újmu žádná další osoba, testy na obsah alkoholu v krvi neprovádějí.
"Pro nás je to jako konec světa," uvedl v bezprostřední reakci na Haiderovo úmrtí jeho mluvčí Stefan Petzner. Haider byl ženatý a měl dvě dcery.
Politik byl při havárii těžce zraněn na hlavě a na hrudníku. Jeho automobil byl prakticky zcela zničen.
Haider patřil mezi nejkontroverznější osobnosti rakouské politické scény. Nechvalně se proslavil svými slovními výpady proti cizincům, chválou politiky zaměstnanosti nacistického diktátora Adolfa Hitlera (to mělo roku 1991 za následek jeho odstoupení z pozice zemského hejtmana v Korutanech) či antisemitskými poznámkami.
Když se ho novináři například ptali na těsné spojení hornorakouských rodičů s nacisty za druhé světové války, obvykle odpovídal v tom smyslu, že "po bitvě je každý generál". Patřil mezi odpůrce rozšíření Evropské unie o postkomunistické státy včetně České republiky.
Svůj největší úspěch v čele s Haiderem zaznamenali Svobodní v roce 1999, když v parlamentních volbách získali 27 procent a následně dostali pozvánku do vlády lidovce Wolfganga Schüssela. Jejich vládní účast však měla za následek sankce ze strany Evropské unie.
BZÖ se v roce 2005 odštěpila od Strany svobodných. V zářijových předčasných volbách připsala 10,70 procenta hlasů. Pro Haidera a pravý blok to znamenalo ohromný úspěch a korutanský hejtman se tak jako bumerang vrátil do celorakouské politiky.
Novým zemským hejtmanem v Korutanech se stane, alespoň přechodně, Haiderův zástupce Gerhard Dörfler. Kdo povede BZÖ, není zatím známo. Zástupci mrtvého politika ve straně byli generální tajemník Stefan Petzner a někdejší spolkový ministr obrany Herbert Scheibner. Jasného nástupce v čele BZÖ po sobě Haider nezanechal a boj o nástupnictví může být ještě zajímavý.
Pokud jde o rakouskou politickou scénu, přišla Haiderova smrt ve chvíli, kdy docházelo k určitému sbližování mezi ním a předsedou svobodných Heinzem-Christianem Strachem. Případné překonání jejich osobních antipatií mohlo otevřít cestu ke vzniku pravicové koalice těchto dvou stran s lidovou stranou (ÖVP), jež platí za jedinou možnou alternativu k obnovení koalice ÖVP a SPÖ.
Právě na možný vývoj dalších vztahů obou krajně pravicových stran se zaměřují první úvahy komentátorů rakouských listů. Der Standard soudí, že "tábor extrémní pravice by se teď mohl znovu sjednotit; Strache by mohl nastoupit na Haiderovo místo, aniž by se s ním musel vypořádat v boji o moc". Také řada dalších komentátorů či historiků míní, že šance na vytvoření pravicové koalice ÖVP-FPÖ-BZÖ se zvýšily.
Haiderovu památku přišly už v sobotu dopoledne do kondolenční místnosti v sídle zemské vlády v Korutanech uctít stovky lidí - a přicházejí stále další. "Korutany jsou v šoku", zní nejčastější titulky v tamních médiích. V neděli večer v 19.00 hodin je plánována smuteční bohoslužba v Klagenfurtském dómu za účasti vrcholných politiků FPÖ a BZÖ.
Některá rakouská média, například Die Presse, zrušila ve svých on-line verzích diskuse pod články o Haiderově tragickém skonu. Důvodem bylo mnoho příspěvků, které jsou v rozporu s pietou.
Odkaz Jörga Haidera (1958), enfant terrible rakouské politiky |
Korutanský hejtman Jorg Haider, který léta čeřil vody rakouské i světové politiky svými kontroverzními postoji, proslul opakovanými politickými návraty. K poslednímu se chystal právě nyní, po triumfu své strany v nedávných parlamentních volbách. Osud však rozhodl jinak a Haider v noci na dnešek zahynul při autonehodě ve věku osmapadesáti let.
Nicméně ještě na jednom z mítinků tvrdil, že Rakousko by mělo na svých severních, východních a jižních hranicích obnovit režim ostrahy, jaký tam byl před rozšířením schengenského prostoru, aby se snížila importovaná kriminalita.
Haider svého času vystupoval i proti rozšíření EU na východ, přijetí České republiky podmiňoval zrušením Temelína a zřeknutím se Benešových dekretů. Několikrát se střetl i s někdejším českým premiérem a předsedou ČSSD Milošem Zemanem. Nyní se tedy chystal k návratu do politiky a do Vídně, když jeho strana Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ), která se v dubnu 2005 odštěpila od Strany svobodných (FPÖ), získala v letošních volbách 10,7 procenta hlasů, což bylo o sedm procent víc, než před dvěma lety. Její triumf byl překvapivý, neboť se ještě nedlouho před volbami pohybovala na hranici volitelnosti. Do čela zemské vlády v Korutanech nastoupil Haider v dubnu 1999 (znovu zvolen v roce 2004) a předtím ji vedl již v letech 1989-1991. V parlamentních volbách v letech 1994 a 1995 jeho někdejší Svobodní (FPÖ) překročili práh dvaceti procent a potvrdili postavení třetí nejsilnější strany. Vedení FPÖ převzal, když v roce 1986 dokázal porazit bývalého předsedu Norberta Stegera. Již v listopadu 1986 dosáhla zisku téměř deset procent. V čele strany měl neotřesitelnou pozici. Se vzestupem své hvězdy si vysloužil pověst nacionalisty a extremisty, protože ve svých výrocích často překračoval pomyslné hranice. Po vstupu FPÖ do vládní koalice přišly politické sankce zemí EU vůči Rakousku trvající přes půl roku. K jejich ukončení nakonec přispělo to, že Haider na svou předsednickou funkci v únoru 2000 rezignoval a stal se pouze "oblastním politikem". Silný vliv ve straně si však udržel. Během právnických studií na Vídeňské univerzitě na přelomu 60. a 70. let Haider začal dělat politickou kariéru v mládežnické organizaci FPÖ, Kruhu svobodné mládeže. Jeho další dráha na politické výsluní má základy právě v Korutanech, které byly od té doby jeho doménou a oporou zároveň. V roce 1976 se oženil se s Claudií rozenou Hofmanovou a měli dvě dcery. Věnoval se horolezectví. Ve svých sportovních aktivitách se zúčastnil například i maratonu v ulicích New Yorku.
|
Nevypočitatelný, nezastavitelný, nejúspěšnější extremista a populista Evropy. Tak nazývali Haidera, jehož charisma mu vždy dokázalo zajistit dostatek příznivců. V uplynulých letech však přece jen zmírnil svou rétoriku a zaujal umírněnější postoje. Například v kampani před letošními volbami nekladl důraz na xenofobní a protipřistěhovalecká témata.
Vyhlídka na přítomnost tohoto enfant terrible rakouské politiky v rakouské vládě po volbách v roce 1999 přiměla státy EU k diplomatickým sankcím, k nimiž se přidala i Česká republika, a k přerušení diplomatických a politických kontaktů s Rakouskem.
Změna ve vedení strany sice tehdy znamenala konec pro koalici FPÖ se Sociálnědemokratickou stranou Rakouska (SPÖ) na spolkové úrovni, Haiderem nastolený populistický a nacionalistický kurs však začal FPÖ přinášet úspěchy ve volbách. 
Jeden z nejbohatších rakouských politiků Haider se narodil 25. ledna 1950 v hornorakouském Bad Goisernu. Formování jeho politických názorů prý ovlivnil otec, který se angažoval v nacistických organizacích Hitlerjugend a SA. 
Foto: AP, Reuters a Profimedia
