Po letech sporů rakouská vláda rozhodla o dalším osudu rodného domu nacistického vůdce Adolfa Hitlera v hornorakouském městečku Braunau am Inn. Úřady nechají stavbu strhnout, uvedl ministr vnitra Wolfgang Sobotka. Současné majitelce ale vláda nemovitost zatím ještě nevyvlastnila.
"Hitlerův dům bude stržen," oznámil ministr Sobotka. "Sklepní partie může zůstat, ale na ní vznikne zcela nová budova," dodal. Sloužit by nově postavený objekt měl charitativním nebo administrativním účelům. Zbourání domu doporučila před několika dny expertní komise a ministerstvo se s jejím názorem ztotožnilo, uvedl rovněž Sobotka.
Už v úterý chce ministr v parlamentu zahájit legislativní proces, na jehož konci by mělo být stržení památkově chráněného domu, v němž se nacistický vůdce 20. dubna 1889 narodil. Nemovitost totiž rakouskému státu zatím nepatří. Vyvlastnění domu a odškodnění majitelky vláda schválila sice již v červenci, nyní ale musí příslušný zákon ještě přijmout parlament.
K vyvlastnění rakouská vláda přistoupila poté, co se několikrát neúspěšně pokoušela přimět majitelku Gerlinde Pommerovou k odprodeji nemovitosti.
Námitku, že Rakousko stržením domu znesnadní vyrovnávání se s minulostí, Sobotka odmítá. Připomínat si zločiny nacismu podle něj lze například v bývalém koncentračním táboře Mauthausen či v muzeích v St. Pöltenu a ve Vídni. Rakouská vláda podle něj hodlá nadále podporovat vědecké zpracování událostí nacistického období. Stržením domu se podle Sobotky naopak zabrání tomu, aby se objekt stal "poutním místem" neonacistů.
Krátce po takzvaném anšlusu Rakouska, tedy připojení země k nacistickému Německu v roce 1938, prohlásili nacisté Hitlerův rodný dům za památku. Posléze fungoval jako výstavní síň. Pommerovi získali nemovitost v restituci v roce 1952 a rakouská vláda si ji od počátku sedmdesátých let pronajímala. Do roku 2011 v budově fungovaly chráněné dílny, v dalších letech byl dům prázdný.
