Čistky po nezdařeném tureckém převratu zasáhly nejvíce armádu. Ta přišla o dvě třetiny pilotů, třetinu generálů a polovinu svých zástupců u NATO, propuštěných vojáků jsou desetitisíce. Vojsku, které v NATO jako jediné skutečně bojuje v Sýrii proti Islámskému státu, to působí vážné problémy.
Důstojník turecké armády Eyüp Özcan vyměnil uniformu za zmačkaný civilní oděv a místo nabitého programu v bruselském ústředí NATO má najednou spoustu času. Je totiž jedním z 270 vojáků, které prezident Recep Tayyip Erdoğan odvolal z funkcí u Severoatlantické aliance v Evropě. Důvodem byla jejich údajná angažovanost v nezdařeném červencovém puči nebo příslušnost k takzvaným gülenistům, skupině příznivců islamistického kazatele Fetulláha Gülena, obviňované Erdoğanem ze zosnování rebelie. Özcan však jakékoli spojení s touto skupinou odmítá, jediným možným důvodem odvolání by prý mohla být skutečnost, že jeho strýc měl účet v gülenistické bance.
"Erdoğan pořádá hon na čarodějnice," komentoval to Özcan před novináři německého týdeníku Der Spiegel, kteří popsali jeho příběh. Jméno je změněné, protože má stále v Turecku rodinu. Nevrátit se rozhodl po zkušenostech kolegů, kteří byli po příletu domů uvězněni. V policejních celách a věznicích skončilo po převratu na 40 tisíc lidí, 125 tisíc přišlo o práci. Nejvíce přitom čistky postihly armádu. Suspendována byla třetina generálů a admirálů a desetitisíce dalších příslušníků armády. Před červencovými událostmi mělo turecké vojsko 518 166 příslušníků, v říjnu loňského roku pak klesly počty na 355 212 lidí.
V Istanbulu pak začal první proces se skupinou 60 vojáků obžalovaných z podílu na puči, hrozí jim až doživotí. Z obav z možného mučení a smrti také řecký nejvyšší soud po měsících tahanic odmítl vydat Turecku osm příslušníků armády, kteří na jeho území den po puči přiletěli vrtulníkem. Vláda v Athénách považuje tento verdikt za konečný a hodlá ho bez ohledu na možné zhoršení vztahů respektovat,
Do Sýrie v oslabení
Turecká vláda také vyměnila velitele všech 24 brigád po celé zemi, místa zkušených generálů zaujali plukovníci, kteří na takové pozici vesměs začínají. Největší ztrátu však utrpělo letectvo. Kvůli skutečné nebo domnělé účasti na puči muselo skončit 265 ze 400 pilotů a to zcela uzemnilo pět stíhacích letek. Navzdory citelnému ochromení ale vládní politici poslali vojsko do Sýrie, aby tam se spolu se satelitní opoziční frakcí, Syrskou svobodnou armádou (FSA), zajistila úzký pás území od hranice směrem k Aleppu.
Původní plány předpokládaly, že by turecká armáda mohla spolu se syrskou opozicí vytáhnout na baštu Islámského státu město Rakká a v krátké době ho dobýt. Zda v tom, proč se neuskutečnily, hrají roli současné události kolem armády, můžeme jenom spekulovat.
* Jak na čistky v turecké armádě reaguje nejvyšší velení NATO?
* Kolik státních převratů už turecká armáda iniciovala a proč jí ten poslední nevyšel?
* Proč turecké vojsko přišlo o svoji tradičně silnou roli ve společnosti?
* Jak hodlají Erdoğanovi stoupenci potlačit sekulární a prozápadní napadení armády?
ODPOVĚDI NA TYTO OTÁZKY A CELÝ TEXT ČLÁNKU NAJDETE V AKTUÁLNÍM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.
Autor je editorem ČRo Radiožurnál.
