"Čtvrtstoletí martyria", "Horší než hororový film", "Dětství bez denního světla" - pod podobnými titulky informují dnes rakouská média o případu mnohaletého věznění a zneužívání dcery vlastním otcem, který byl odhalen v neděli v dolnorakouském městě Amstetten. Spolu s šokovanou veřejností si kladou vesměs stejnou otázku: Jak je něco takového vůbec možné.
Jak to, že utrpení obětí trvalo dlouhých 24 let a nikdo si ničeho nevšiml? V pokusech o odpověď docházejí k závěru, že jde o zásadní systémové selhání.
ČTĚTE TAKÉ: Rakousko: otec věznil a zneužíval 24 let dceru
FOTOGRAFIE Z MÍSTA ČINU : ZDE
Nyní 73letý despotický otec Josef F. držel od srpna 1984 svou nyní 42letou dceru ve sklepní místnosti menšího činžovního domu nedaleko centra města. Ještě déle dceru pohlavně zneužíval - od jejích jedenácti let - a je téměř jistě i otcem jejích sedmi dětí, z nichž šest žije.
Tři z dětí byly po celý svůj dosavadní život zavřeny spolu s matkou v podzemním úkrytu, další tři - zřejmě pro nedostatek místa ve sklepě - jejich otec a dědeček v jedné osobě "adoptoval" a spolu s manželkou, která prý nic nevěděla, relativně normálně vychovával v bytě nad sklepením.
Kriminalisté poukazují zejména na jeden aspekt případu, který je podle nich zcela nový: pachatel si pro částečné zamaskování svých činů vymyslel legendu, která dosud nebyla použita.
Dceru, která byla nahlášena úřadům jako pohřešovaná, donutil v případě tří dětí napsat dopis, že se o ně nemůže sama starat a prosí rodiče, aby je přijali a vychovali. S těmito dopisy byly děti ve věku devět až 15 měsíců postupně "nalezeny" u dveří domu.
Je neuvěřitelné, že tato legenda, zvláště při svém opakování, nebyla nikomu nápadná a úřady děti bez problémů zaregistrovaly jako adoptované, případně svěřené do příbuzenské péče.
Občasné kontroly sociálního úřadu neshledaly žádné problémy, protože děti v "nadzemí" byly údajně vychovávány přísně, ale řádně. Chovaly se velmi slušně a zdvořile, stejně jako jejich "prarodiče", a nikdo s nimi prý neměl žádné problémy.
Jinak tomu bylo v "podzemí". Tam pachatel sice vybudoval poměrně přijatelné hygienické podmínky, nicméně dcera i tři její děti, které tam byly drženy s ní, nemohly stísněné prostory nikdy opustit. Děti, o jejichž existenci neměl nikdo mimo elektronicky zabezpečený sklep potuchy, nechodily nikdy do školy, neměly žádnou lékařskou péči a nespatřily nikdy denní světlo. Musely zřejmě být přítomny i opakovanému zneužívání matky i jejím porodům dalších dětí.
Právě pro nedostatek zdravotní péče jedno z nich brzy po porodu zemřelo a vážné onemocnění jedné z dívek vedlo nakonec k odhalení případu. Když devatenáctileté děvče upadlo do bezvědomí, uprosila prý dcera otce, aby ji odvezl do nemocnice. To bylo 19. dubna. Teprve tehdy na popud lékařů, kterým se zdálo divné, že nemocná nemá žádné doklady a vlastně vůbec "neexistuje", zasáhla policie.
Nevšímavost sousedů, okolí, ale i úřadů nebo učitelů ve škole je zřejmě hlavní příčinou toho, že se podobné případy mohou vůbec stát, a hlavně že mohou tak dlouho trvat, shodují se první ohlasy. Zdůraznil to v televizním rozhovoru i ministr vnitra Günther Platter: "Je třeba se dívat, a ne odvracet pohledy. Společnost musí být bdělá, policie potřebuje partnery."
Komentáře se shodují v tom, že respekt vůči soukromé sféře spoluobčanů je důležitý, ale musí mít i své meze a nesmí přerůst v lhostejnost a nevšímavost. "Po tomto případu nebude možné vrátit se zase rychle ke každodennímu běžnému životu, celá země se musí ptát, co je tady vlastně zásadně v nepořádku," napsal deník Der Standard.
Foto: Reuters a AP
