Ještě roku 1616 římská církev nevěřila, že Země se točí kolem Slunce, a vedla inkviziční procesy proti příznivcům Koperníkovy heliocentrické teorie, jako byl Galileo Galilei. Od těch časů se ve Vatikánu hodně změnilo. Z teologického pohledu dnes nejsou problémem ani mimozemšťané, říká šéfastronom Svatého stolce José Gabriel Funes.
Je to pragmatický muž. Víra v boha a existence mimozemských forem života se pro něj nevylučují. Výzkumník pocházející z Argentiny je stejně jako jeho nejvyšší šéf, papež František, jezuitou. Vedle toho vede hvězdárnu v Apoštolském paláci v Castel Gandolfu ležícím asi třicet kilometrů od Říma.
Jezuité zaměřují své dalekohledy na nebeskou báň už čtyři století. Zprvu z Říma, poté z Castel Gandolfa a k dispozici mají rovněž moderní a vysoce výkonný teleskop na hoře Mount Graham v poušti americké Arizony.
Jejich cílem je dokázat, že přírodní vědy a náboženství se vzájemně doplňují. Též Funes proto současně vystudoval teologii i astronomii. V uplynulých letech přináší věda stále více důkazů, že ve vesmíru nejspíše nejsme sami.
Čerstvě americká kosmická agentura NASA jásala nad objevem exoplanety s názvem Kepler-452b.
Možná má geologické složení podobné naší Zemi a stejně tak může obíhat kolem svého slunce v podobné vzdálenosti jako naše mateřská planeta. Mohla by na ní být tudíž voda v tekutém stavu.
Opět lze tedy spekulovat, zda by tato exoplaneta, která je od nás vzdálená 1400 světelných let, nemohla být druhou Zemí. Ovšem už jen samotné úvahy o životě v kosmických dálavách znamenají pro církev nejednu výzvu.
V rozhovoru pro agenturu AFP vrchní katolický astronom Funes uvádí, že objevení Keplera-452b je "velkolepá zpráva". Podle jeho názoru je veskrze pravděpodobné, že tam někde venku existuje život - možná forma inteligentního života. Přesto, prohlašuje Funes, v setkání s mimozemšťany nevěří.
"Nemyslím, že někdy potkáme nějakého Mr. Spocka (postava z planety Vulkán, napůl Pozemšťan ze seriálu Star Trek)," říká astronom. A to i kvůli obrovským vzdálenostem ve vesmíru. Pro Rádio Vatikán páter uvedl, že bude trvat ještě tak deset let, než zjistíme, jaká je na Kepleru-452b atmosféra.
Jednu věc považuje ale José Funes za důležitou. I kdyby na cizích planetách byly dosud neznámé formy života, existoval by z jeho pohledu jen jeden jediný Ježíš. "Polidštění Božího syna je ojedinělou událostí v dějinách lidstva a vesmíru."
Komplikovanější začne celá věc být, když si pohráváte s teorií paralelních vesmírů, která mezi vědci není nepopulární. Ale to je trochu jiný příběh.
Ke svým zkoumáním oblohy měli vatikánští astronomové zprvu k dispozici Věž větrů (Torre dei Venti), která je vysoká impozantních 73 metrů a již nechal už roku 1576 postavit papež Řehoř XIII. Využívala se k příležitostným hvězdářským a meteorologickým pozorováním.
Páter Funes upozorňuje, že výsledky vědeckého bádání jsou něčím, co vědci uznávají platným. Není tedy žádná katolická a na straně druhá nekatolická věda, které by se vzájemně vylučovaly. Existuje věda - a basta.
"Řekl bych, že věda potřebuje náboženství, a naopak." Vzájemně se podle něj doplňují. Teprve až budou mít vatikánští vědci konkrétní výsledky z výzkumu zmiňované exoplanety, bude se k nim moci teologie vyjádřit.
