Ve Spolkové republice výrazně klesl počet žadatelů o azyl z Balkánu. Jde až na výjimky o Romy. Německé ministerstvo vnitra to označuje za úspěch. Organizace "Pro Asyl", jež hájí zájmy běženců, ale hovoří o bezcitných odsunech a hysterii.
Spolkový ministr vnitra Hans-Peter Friedrich (CSU) dosáhl cíle, který si stanovil. Loni na podzim oznámil, že chce zastavit masivní příliv běženců ze Srbska a Makedonie.
Podle Friedricha u těchto lidí z Balkánu přibývá případů zneužívání azylu. To je nepřijatelné a musí se to bezodkladně zastavit, prohlásil.
Zemský ministr vnitra v Dolním Sasku (Niederschasen) Uwe Schünemann (CDU), jehož někteří novináři označují za nejlepšího šéfa tohoto rezortu v republice, řekl: Je to jasné zneužívání azylu. Přicházejí jich celé vesnice."
Čerstvě zveřejněná čísla ukazují, že Romové (v SRN se jim říká Romové či Sintové) se už do Německa tolik neženou. Alespoň zatím. Loni v prosinci registroval Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) pouhé 302 žadatele o azyl ze Srbska.
Výrazně se snížil i počet uprchlíků z Makedonie, Kosova a Bosny a Hercegoviny. Loni v září ještě BAMF registroval 6691 žadatelů o azyl ze západního Balkánu.
Proč se na konci roku 2012 vydalo do Německa tak málo Romů z Balkánu? "Hlavně kvůli přednostnímu a rychlému zpracování žádostí," prozrazuje Friedrich.
Pracovníci BAMF dostali pokyn, aby žádosti o azyl ze Srbska, z Makedonie a Bosny vyřídili před všemi dalšími.
Úřady nikoho z balkánských Romů neuznaly jako politicky pronásledovaného. Tento fakt se podle Friedricha na Balkáně nejspíše rychle rozkřikl. A rádoby politické uprchlíky přešla na cestu do Německa chuť.
V uplynulých týdnech to šlo velmi rychle. V průměru měsíc po podání žádosti o azyl se rozhodlo o odsunu žadatele zpět do země původu.
Vpravdě masové deportace Romů zpátky na Balkán se nelíbí organizaci Pro Asyl. "Ministr vnitra dal zřejmě svému úřadu pokyn, aby všechny odmítali," říká Bernd Mesovic, šéf Pro Asyl.
To však ministerstvo vnitra odmítá. Každá žádost je podle něj posuzována individuálně.
Podle mluvčího úřadu Hendrika Lörgese příslušné balkánské země riskují, že by pro ně Německo znovu zavedlo vízovou povinnost. Ta skončila roku 2009.
To by pro vlády na Balkáně bylo velmi nepříjemné. Zpřísnily proto kontroly na hranicích. Když třeba v autobuse směřujícím z Makedonie do západní Evropy sedí šestičlenná romská rodina, která nemá zpáteční jízdenky, musí vozidlo opustit.
Srbská vláda jde ještě dále a zvažuje trestat ty, kdo v zahraničí při žádosti o azyl uvedou falešné údaje. Otázkou ale je, jak postihovat Romy, z nichž je většina nemajetná.
V uplynulých měsících a letech se vůči Romům z východní a jihovýchodní Evropy vytvořila široká a poměrně silná antipatie, nejen u obyvatel Spolkové republiky.
Pro Asyl debaty s tím spojené označuje za hysterické. Jde prý přece jen o stovky, maximálně tisíce lidí. Pro srovnání, roku 1995 požádalo o azyl v Německu téměř 167 tisíc běženců.
Vytváří se dojem, že ze strany Romů jde o velké ohrožení. To je absurdní, tvrdí zástupci Pro Asyl.
