Německá minimální mzda ve výši 8,50 eura (230 Kč) za hodinu může být velkou překážkou pro integraci běženců do německé společnosti. Většina uprchlíků nemá dostatečnou produktivitu práce pro tak vysokou mzdu, sdělil Gabriel Felbermayr z mnichovského ekonomického institutu Ifo. Pokud se chce Německo vypořádat s uprchlickou vlnou, mělo by podle něj plošnou minimální mzdu zrušit.
Anketa:
Pomohli byste uprchlíkům, ať už finančně, nebo materiálně?
- Chystám se to udělat. 33%
- Ano, už jsem pomohl/a. 33%
- Ne. 33%
"Na základě informací z uprchlických táborů v Turecku a mezinárodních srovnávacích testů odborníci odhadují, že kolem 50 procent syrských běženců nemá ani základní vzdělání," uvedl Felbermayr. Podle něj je proto velmi pravděpodobné, že by většina běženců nemohla v Německu vykonávat kvalifikované práce.
Problémy s nedostatečnou kvalifikací se podle Felbermayra projevily už v minulosti. Před letošním zavedením plošné minimální mzdy totiž mnoho uprchlíků vydělávalo méně. "Mezi lidmi, kteří přišli do Německa za posledních pět let, jich téměř 50 procent mělo nižší mzdy, než je současná minimální mzda," řekl analytik institut Ifo.
Mezi běženci je i vyšší míra nezaměstnanosti. "Ve věkové skupině mezi 25 a 55 lety nemá příjem z výdělečné činnosti 43 procent běženců, kteří v posledních pěti letech přišli do Německa. U Němců je to ve stejné věkové skupině jen 16 procent," upozornil Felbermayr.
Podle německých ekonomů je přitom zapojení do práce v Německu jeden z nejdůležitějších předpokladů pro to, aby se uprchlíci integrovali do společnosti v zemi. Felbermayr proto žádá zrušení minimální mzdy, aby se přístup běženců na pracovní trh usnadnil. "Rozhodně nedoporučujeme výjimku z minimální mzdy pro uprchlíky, to by bylo kontraproduktivní. Minimální mzdu je třeba odstranit jako celek," uvedl analytik.
Proti jakémukoli zásahu do minimální mzdy v souvislosti s příchodem uprchlíků se staví německé odbory, ale i ministerstvo práce. Mají obavy především z toho, že by zaměstnavatelé mohli zneužívat běžence jako levnou pracovní sílu, vytvářet tlak na snižování mezd obecně a vytlačovat z pracovního trhu německé občany.
Německo zavedlo plošnou minimální mzdu na počátku letošního roku. Do té doby platily sektorové minimální mzdy v jednotlivých hospodářských odvětvích, často se však lišily v jednotlivých částech země. Mzdy ve východních spolkových zemích byly zpravidla nižší než v západních.
