Iráčané, kteří utekli z Česka, se z Německa nevrátí. Dostali azyl

Zahraničí
10. 8. 2016 19:00
Migranti (ilustrační foto).
Migranti (ilustrační foto).

Většina Iráčanů, kteří odešli letos z České republiky do Německa, se do Česka pravděpodobně nevrátí. Naprostá většina běženců, kteří dostanou církevní azyl ve spolkové republice, totiž může v zemi zůstat, vyplývá ze statistiky organizace Asyl in der Kirche, která uskupení poskytující církevní azyl zastřešuje.

Anketa:

Pomohli byste uprchlíkům, ať už finančně, nebo materiálně?

Návrat do České republiky tak nejspíš hrozí jen trojici Iráčanů, které se německá policie už na konci července pokusila vrátit. Nepodařilo se jí to ale, protože je nenašla.

Skupina 25 iráckých křesťanů, kterou do Česka v rámci zvláštního programu přivezl Nadační fond Generace 21, do Německa odešla začátkem dubna. Pětice z nich má ve spolkové republice rodinu, a tak směla zůstat. Zbylých 20 Iráčanů se z rozhodnutí německých úřadů mělo vrátit do Česka, které je za jejich azylové řízení zodpovědné. Sedmnáct z nich ale 17. července dostalo církevní azyl od Evangelické jednoty bratrské v saské obci Herrnhut.

A právě církevní azyl je podle statistik prakticky zárukou toho, že budou moci nadále setrvat v Německu. Z 332 církevních azylů pro 531 lidí, které byly loni ukončeny, jich 323 pro 513 lidí skončilo z pohledu náboženských společností úspěchem, tedy tím, že běženci mohli v Německu alespoň dočasně zůstat. V případě 323 běženců přitom církevní azyl skončil uplynutím šestiměsíční lhůty, po níž je podle dublinských dohod automaticky za azylové řízení zodpovědné Německo.

To, že se církevní azyl běžně používá i z taktických důvodů, potvrzuje Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF). "To je výhoda církevního azylu, že se do něj jde, aby lhůta uběhla," řekla mluvčí úřadu Edith Avramová. "Nikdo nepůjde a nebude se silou snažit tahat lidi z církevního azylu," poznamenala také s tím, že BAMF nyní znovu přezkoumává žádost skupiny o azyl v Německu.

Policie neví, kde jsou

Do Česka by se mohla vrátit nejspíš jen trojice Iráčanů, kteří nemají církevní azyl a které saská policie už jednou - 25. července - chtěla poslat zpět do Česka. To se ale nepodařilo. "Nebyli na místě, zmizeli," uvedla Avramová s tím, že policie neví, kde jsou. Pokud na ně během šestiměsíční lhůty narazí, měla by je vrátit do Česka.

Evangelická jednota bratrská se zatím k případu nechce vyjadřovat. Za hlavní považuje nyní ochranu běženců, kteří se obávali, že by je Česko poslalo zpátky do Iráku.

Odjezd skupiny Iráčanů měl v České republice vážné dopady na celý projekt přesídlování běženců z míst postižených válkou. Program na přesídlování křesťanských běženců byl nejprve pozastaven a později vláda rozhodla, že nebude pokračovat. Nadační fond do země dopravil 89 uprchlíků, podle původních plánů jich mělo přijet 153.

Církevní azyl je v Německu běžný

Církevní azyl, který dostala i skupina 17 Iráčanů z Česka, je v Německu poměrně běžnou záležitostí. Ke konci července tímto způsobem náboženské společnosti v Německu chránily 473 lidí, z toho 110 dětí. Ukazují to statistiky organizace Asyl in der Kirche, která uskupení poskytující církevní azyl zastřešuje.

Zvláštní formu ochrany náboženské společnosti udělují uprchlíkům, kterým by při návratu do domovské země hrozilo nelidské zacházení nebo smrt. Církevní azyl, který společnosti financují většinou z darů, se může vztahovat také na běžence, jimž by odsunutí z Německa způsobilo velké sociální potíže, ale i na migranty, kteří se mají vrátit do jiné země Evropské unie.

"Církevní azyl může napomoci ochránit uprchlíky před odsunutím do špatně fungujících azylových systémů, chudoby a bezdomovectví (jako například do Maďarska nebo Itálie)," píše se na webu organizace Asyl in der Kirche. Uskupení také otevřeně připouští, že se církevního azylu užívá i k tomu, aby s jeho pomocí běženci překlenuli šestiměsíční lhůtu, po níž je za jejich azylové řízené zodpovědné Německo. To potvrzují i německé úřady.

Z 303 nynějších církevních azylů, které chrání 473 lidí, se jich 246 týká právě možného návratu do jiné země osmadvacítky podle dublinských dohod. Loni byla situace podobná. Z celkového počtu 620 církevních azylů, které se týkaly 1015 uprchlíků, z toho 243 dětí a mladistvých, jich 567 pro 884 lidí byly právě takzvané dublinské případy.

Nejčastěji německé náboženské společnosti v těchto případech poskytly azyl migrantům, kterým hrozil odsun do Itálie (194 církevních azylů pro 270 lidí) a Maďarska (100 církevních azylů pro 139 lidí). Možného návratu do Česka se týkaly čtyři církevní azyly pro 11 osob. Pokud jde o národnost uprchlíků, dostávali loni církevní azyl nejčastěji Syřané a Afghánci (v obou případech 183 osob), následováni Íránci (117), Eritrejci (81) a Somálci (61).

Autor: ČTK Foto: ČTK , ZUMA/Antonio Melita

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ