Těsná většina islandských zastupitelů se vyslovila pro podání přihlášky do Evropské unie. Nyní bude záležet hlavně na vyjednání přístupových podmínek a následném referendu. Třiatřicet poslanců hlasovalo pro návrh, 28 proti a dva se zdrželi hlasování.
Země podá přihlášku 27. července na zasedání ministrů zahraničí sedmadvacítky a mohla by přistoupit spolu s Chorvatskem v roce 2011. Zároveň bude usilovat o co nejrychlejší přijetí eura.
ČTĚTE TAKÉ: Islandský parlament odkládá vstup do EU, padne vláda?
Islanďané chtějí euro, ale ne vstup do EU
Island chce do EU. Tresky a sledi ale stojí v cestě
Poslední průzkumy ukazují spíše vyrovnanou situaci, co se týče podpory mezi obyvatelstvem. Opoziční Strana nezávislosti proto navrhla konat referenda dvě, první o podání přihlášky do EU a druhé o skutečném vstupu, aby se mohli občané vyjádřit k vyjednaným podmínkám. Návrhu však chyběly tři hlasy.
Nicméně vstup do EU má mezi asi 320 tisíci obyvateli Islandu řadu odpůrců. Patří mezi ně i někteří členové vládního Levicově-zeleného hnutí.
Bjarni Benediktsson, předseda konzervativní pravicové Strany nezávislosti, řekl, že Island by měl chránit své vlastní zájmy. "Neexistují věrohodné důvody pro to, aby se Islanďané vzdali plné kontroly nad svými přírodními zdroji," řekl.
V historii rozšíření by mohl Island překonat všechny rekordy, co se rychlosti týče. Jelikož je členem Evropského hospodářského prostoru a rovněž Schengenského prostoru, většina jeho zákonů normám EU odpovídá a žádná zásadní transformace nebude třeba. Země tak „předběhne" další adepty, toužící po vstupu již řadu let - Chorvatsko, Makedonii a zejména Turecko, které podalo přihlášku již v roce 1987.
Války o loviště ryb
Hlavní překážkou pro vstup ostrovní země do Unie byl rybolov, na němž je islandská ekonomika závislá, evropské regulace znamenají silné omezení.
Loviště jsou pro Islanďany natolik důležitá, že se kvůli nim prakticky ocitli v ozbrojeném konfliktu s Velkou Británií, a to hned třikrát - v letech 1958, 1972-73 a 1975-76. Obešly se ovšem beze ztrát, výsledkem „tresčích válek" byly jen poškozené lodě a potrhané sítě.
V posledních letech se podíl rybolovu na islandské ekonomice snížil, přesto stále představuje více jak třetinu celkového exportu. Na důležitosti nabyl finanční sektor, ten ale v roce 2008 utrpěl krutou ránu, islandská koruna se propadla na třetinovou hodnotu proti ostatním a ekonomika se ponořila až do sedmnáctiprocentní inflace.
ČTĚTE TAKÉ: Island je v levicové rodině. S historickým triumfem
Premiérka lesbička? Islanďany to nevzrušuje
Zlom přišel v lednu letošního roku, kdy konzervativní vládu nahradila koalice socialistů se zelenou levicí. Ta pak zvítězila v dubnových předčasných volbách, možná i díky svému proevropskému programu.
„Nepochybuji ani minutu, že bychom na tom byli lépe, kdybychom byli členy EU, když nás minulý říjen udeřila kalamita," vyjádřila se nová premiérka Sigurdardóttirová.
Evropským společenstvím se Island dlouho vyhýbal, je však zakládajícím členem Severoatlantické aliance. A to přesto, že neměl a nemá armádu - sloužil jako důležitá severní základna pro americké letouny.
Foto: Reuters
