Lidové hlasování
Jak napravit chyby politiků? Němci chtějí referendum

Celostátní referendum by si přály tři čtvrtiny Němců. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v pondělí zveřejnila agentura YouGov. Proti lidovému hlasování na spolkové úrovni, které v současnosti německá ústava umožňuje jen ve zcela výjimečných případech, se vyslovilo 15 procent dotázaných. O podpoře zavedení celostátního referenda uvažuje bavorská Křesťanskosociální unie (CSU).

Zcela jistě by referendum na celostátní úrovni chtělo zavést 44 procent dotázaných Němců, spíše pro je dalších 31 procent respondentů. Zcela proti je 15 procent lidí, kteří se ankety zúčastnili.

Nejvíce příznivců má lidové hlasování u občanů starších 60 let, z nichž by ho podpořilo více než 80 procent. Naopak mladých lidí ve věku 18 až 29 let by referendum na spolkové úrovni chtělo jen o něco méně než 60 procent.

Jako důvod, proč by bylo dobré referendum zavést, dotázaní nejčastěji uváděli, že je to způsob jak bojovat proti znechucení lidí politikou a že je to možný opravný prostředek proti rozhodnutí politiků. Z negativních dopadů případného referenda se Němci nejčastěji obávají toho, že by v něm jejich spoluobčané ne vždy museli rozhodovat věcně a ohled by brali spíše na svůj vlastní zájem než na obecné blaho.

O podpoře zavedení referenda na spolkové úrovni uvažuje bavorská CSU. V nadcházejících týdnech bude o možnosti vepsat tento požadavek do stranického programu hlasovat její členská základna.

V Německu může v současnosti lidové hlasování na spolkové úrovni proběhnout prakticky jen v případě, pokud vláda usiluje o nové územní členění země, například slučování či dělení spolkových zemí. Takového referenda se ale mohou zúčastnit jen obyvatelé dotčených zemí. Naposledy se podobné hlasování konalo v roce 1996 a obyvatelé Berlína a Braniborska v něm rozhodovali o sloučení svých spolkových zemí.