Jak se likviduje atomová bomba? A jak ověříte, že jiná země skutečně odzbrojuje, aniž by kompromitovala bezpečnostní dokumentaci? Britští a norští experti si tyto otázky položili při společném cvičení.
Jaderná zbraň je opatrně vyzvednuta z velkého kontejneru a přesunuta na zem. Dva inženýři otevřou elektrickými šroubováky postranní část a odstraní citlivé součásti bomby.
ČTĚTE TAKÉ: Jak daleko je Írán od jaderné bomby?
KLDR provokuje svět. Oznámila další jaderný test
Vědec s detektorem měří radioaktivitu. Přístroj se rozpípá, když jím ukáže směrem k bombě. „Hodnota je asi stonásobná oproti přirozené radiaci, ale není to nebezpečné, spolehněte se," směje se.
Bomba totiž není skutečná. To jen aby se posílila reálnost celého experimentu, použili slabý radioaktivní materiál - kobalt 60.
Pětidenní společné cvičení Norska a Velké Británie se koná několik kilometrů od Osla a je první svého druhu.
Nikdy předtím se na jaderném odzbrojování, byť se tentokrát jedná o pouhou simulaci, nepodílela země, jež by nebyla atomovou velmocí. Pokus byl proto očekáván i jinde ve světě, má totiž posílit důvěru mezi jadernými a nejadernými státy.
Norsko s jadernými zbraněmi, Británie bez
V principu se jedná o to, zda může jedna země ověřit jaderné odzbrojení jiné, aniž by byly kompromitovány citlivé informace o národní bezpečnosti či designu jaderných zbraní. Obě země si zde role prohodily - Norové zastupují fiktivní jadernou velmoc Torland, zatímco britský tým má roli inspektorů ze země Luvania, jež atomovými zbraněmi nedisponuje.
Deset inspektorů se vžívá do své role, sotva projdou branou do jaderného objektu. I během přestávek na jídlo zůstávají odděleni od týmu Norska/Torlandu, jakož i od společného týmu organizátorů. K dosažení co možná nejreálnějších podmínek se vynakládá značné úsilí.
Velký bílý šanon obsahuje brífinkové materiály včetně oficiálních pozvánek pro luvanijské inspektory. Samozřejmě jsou označeny razítkem „tajné", dokumentace rovněž zdůrazňuje, že podrobnosti o velikosti, tvaru či složení bomby Odin nesmí inspektoři vidět za žádnou cenu. Aby se experiment ještě trochu zamotal, dostaly se k inspektorům údajné fotografie zbraně, jež měly proniknout na internet.
„Účelem je vyvinout metody, které bychom mohli používat při inspekcích skutečného jaderného zařízení, ale děláme to v prostředí, kde si můžeme dovolit pokusy a omyly," vysvětluje Andrea Persbo z mezinárodní nevládní organizace Vertic, která se podílí na přípravě akce.
Byť jsou některé momenty spíše úsměvné, berou účastníci své role velmi vážně. Během dlouhých jednání vznesl tým Británie/Luvanie patnáct otázek, z nichž některé zástupci Norska/Torlandu odmítli zodpovědět.
Nejdřív střílí, pak se ptají
Hned na začátku se obě strany nemohly dohodnout například na takovém detailu, jako je ozbrojená ostraha - jak, či vůbec zda mají strážci dát výstrahu, než začnou střílet. Stráže, které hlídají inspektory na každém kroku, hrají skuteční norští vojáci, jen jejich zbraně nemohou nikoho usmrtit, podobají se paintballovým.
LIKVIDACE ATOMOVÝCH ZBRANÍ |
| 1. Jaderná zbraň je převezena do odzbrojovacího zařízení. 2. Jeřáb zbraň přemístí do skladiště a rozebere. 3. Jádro zbraně je přemístěno do zvláštní schrány. 4. Inspektoři ověří, zda je radioaktivní materiál v kontejneru. 5. Kontejner přes noc zůstane zapečetěn ve skladišti. 6. Další den je jádro rozebráno ve stíněné komoře. 7. Radioaktivní materiál je bezpečně vyjmut a uložen ve zvláštním skladišti. |
Inspektoři nesmí nechat jaderné zbraně bez dozoru, ovšem za té podmínky, že vlastní materiál sami nesmí vidět.
Od samého počátku kontroloři fotografují, označují a pečetí důležité položky. Hlídají vstupy a výstupy z odzbrojovací komory, kontrolují každého, jestli nevynáší radioaktivní materiál ven. „Proces má přísnou choreografii, skoro jako balet," vysvětluje Persbo, „časování je velice precizní."
I samotné množství štěpného materiálu se tají. Aby se ujistili, že během procesu nic nezmizelo, musejí inspektoři používat několik zvláštních technik. Vědci z obou zemí proto zvlášť vyvinuli vlastní prototypy zařízení, takzvaných „informačních bariér", které mají potvrdit, že je v každém kontejneru stále stejně radioaktivního materiálu. Mezi vědci zavládne úleva, když se oba přístroje rozsvěcují zeleně a ukazují, že se od posledního měření hodnoty nezměnily.
Další prostředky, jež inspektoři používají, jsou o poznání méně sofistikované, takřka obyčejné pečetě a visačky. Alespoň tedy na první pohled. Pečeti změní barvu, když se jimi manipuluje, navíc je jejich součástí kapka lepidla plná barevných třpytek. Jejich rozmístění je nenapodobitelné, inspektoři je pokaždé vyfotografují a porovnají s předchozím obrázkem. I tak ale výzkumné týmy pracují na ještě složitějších a spolehlivějších typech pečetí, založených například na optických vláknech.
Vlastní jádro je vyjmuto z bomby a uloženo do kontejneru, inspektoři dohlížejí, kterak je umístěno do skladu, kde přečká noc.
Kontrolovat, aniž byste to viděli
Následující deštivé ráno kontroloři následují schránu do další části objektu, kde je radioaktivní materiál vyjmut pomocí robotických paží, aby byl konečně uskladněn.
„Je to o tom pochopit, co to obnáší dostat nějaký materiál z místa A do místa B a přitom skutečně nevědět, co to je," říká norský představitel Ole Reistad. „S jinými metodami ověřování se může jednat o speciální typy paliva, mohou to být obchodní tajemství i jiné bezpečnostní materiály, které musíte nějakým způsobem ochránit."
Britští inspektoři a pozorovatelé říkají, že se poučili o těžké pozici státu bez jaderných zbraní a obtížném budování důvěry, ale i o ochraně vlastních citlivých materiálů. Norové zase získali náhled z perspektivy jaderných velmocí na ochranu tajných informací.
„Byla to spousta tvrdé práce, ale je tu příležitost na další pokrok v budoucnosti," věří jeden ze zaměstnanců britského ministerstva obrany. Spojené království se nadále hodlá aktivně angažovat v jaderném odzbrojování, mluví se tu o roli „odzbrojovací laboratoře."
Rovněž Norsko je podle státního sekretáře pro zahraniční věci Gry Larsena oddané odzbrojovacím programům. „Tento projekt určitým způsobem ukazuje náš závazek zkoušet a hledat dobré praktické způsoby jak se ujistit, že se jaderné odzbrojování děje."
ČTĚTE TAKÉ: Medveděv: Chceme méně jaderných hlavic
Mezinárodní atomovou agenturu MAAE povede Japonec
Čína čeká s jaderným odzbrojením na USA a Rusko
I další země se hodlají podílet na takovém procesu, ať už jaderné zbraně vlastní, či nikoli - mimo jiné USA, Kanada, Rusko, Austrálie a Japonsko. V současnosti zase nabývá jaderné odzbrojování na důležitosti. Počátkem července Rusko a Spojené státy v Moskvě oznámily, že ještě více omezí svůj arzenál, podobně se vyjádřila Velká Británie.
Nejaderné státy tlačí na aktivnější odzbrojování, větší transparentnost by měla pomoci ve vzájemné důvěře mezi oběma stranami i v přesvědčování Íránu a Severní Koreje, aby od vojenských jaderných programů upustily.
Foto: ČTK/AP, Reuters, Wikimedia Commons
