Prodejný sex ve vysílání pro spotřebitele. Dánská televize překvapila dílem pořadu o trhu a službách, v němž se věnovala otázce, kde a za kolik lze pořídit sex. Zástupci církví se, jak jinak, pohoršují. Pracovníci odpovědní za kritizovaný pořad však zůstávají věcní. Proč také ne, vždyť služby v této sféře využívá někdy každý šestý Dán.
Dánská veřejnoprávní televize DR2 vyslala své reportéry na cestu po království, aby odpověděli na otázku, kolik sexu lze pořídit za tisíc dánských korun (3680 Kč.). Výsledky byly až překvapivě pestré.
Co pořídíte s tisícovkou v exkluzivním světě escortu (objednávka dívky po telefonu)? Tak v tomto segmentu erotiky si v Dánsku v podstatě ani neškrtnete, zjistili reportéři. Hodinová sazba zde začíná zhruba od dvou tisíc dánských korun. Za tuto sumu si například v bordelu u Miss Maise ve vilové čtvrti na okraji hlavního města Kodaně užijete půlhodiny sexu.
Jako cenově absolutně nejvýhodnější, sex doslova za hubičku, se ukázal pouliční štrych v kodaňské čtvrti Vesterbro. Tamní dámy vás lákají sliby, že za tisícovku si tam "zašoustáte" hned desetkrát.
S touto lácí se tam ale setkáte jen v ranních hodinách, kdy už jsou prostitutky po noční šichtě unavené a řady klientů prořídnou. V tu chvíli můžete některé z nich umluvit na pouhých a současně rekordních 360 korun - míněno českých.
Jak šlo očekávat, vlny kritiky se na televizi začaly valit už před odvysíláním prvního ze tří dílů pořadu nazvaného "Dva bloudžoby, prosím" (To blowjobs, tak). "Jde to ještě?" ptal se Mikael Arendt Laursen, generální sekretář křesťanské mediální organizace Církev a média, jež bojuje za "slušná média", která berou vážně etiku a lidskou důstojnost.
"Co přijde, prosím, jako další?" Snad kde lze koupit levně drogy ve Svobodném městě Christianii, nebo jak si člověk nejsnadněji obstará bouchačku? A Laurensen nebyl jediným, kdo televizi DR2 vyčítal, že takovým vysíláním dělá reklamu prostituci.
Odpovědná televizní redaktorka Sofia Frombergová argumentuje tím, že jako jediná skandinávská země má Dánsko trh, kde je placení sexuálních služeb stejně legální jako koupě televize.
Tato branže má ročně obrat mnoho miliard českých korun a dle průzkumů si každý šestý Dán zaplatil v životě minimálně jednu sexuální službu.
V zemi je čtyřikrát víc nevěstinců než bufetů McDonald's.
Pokud tvůrci pořadu "Dva bloudžoby, prosím" zamýšleli provokovat veřejnost, tak se jim to dozajista podařilo, míní domácí komentátoři. Jestli jsou nabídka a využívání sexuálních služeb v souladu se zákonem, je legitimní udělat o tom pořad pro spotřebitele.
Problematická je prý ale realizace této myšlenky. Program přepíná spotřebitelskou rétoriku, když staví na stejnou roveň koupi sexu a pizzy s donáškou. Vždyť přece obě strany trhu se sexuálními službami jsou lidé.
DR2 vyvolala už loni kontroverzní debatu, když v jednom dílu castingové soutěže nechala dva muže jako porotce posuzovat tělo nahé ženy. Redaktorka Frombergová vidí v tomto pořadu a ve vysílání o prodejném sexu paralely. Tehdejší rozhořčení a tvrdá kritika rychle opadly.
Jistě lze zavírat oči před faktem, že existuje prostituce. Stejně tak lze předstírat, že muži nehovoří o ženském těle a že se ženy nezajímají naopak o to, co si o jejich postavách myslí muži.
Lze jen doufat, že hodně diváků a divaček bude nyní přemýšlet o tom, zda je správné, že si lze kupovat sex, vysvětluje Frombergová.
"My sami nezaujímáme žádná postoj, jen klademe otázky."
Při online průzkumu mezi svými čtenáři zjistil dánský bulvární list Ekstrabladet, že 58 procent účastníků ankety zastává názor, že byl na pořad o prodejném sexu nejvyšší čas. Jen 19 procent odpovědělo, že televize DR2 měla raději takové téma vynechat.
