Kaczyński <span>podepsal Lisabon,</span> čeká se na Klause

Zahraničí
10. 10. 2009 12:27
Polský prezident Lech Kaczyński před podpisem smlouvy.
Polský prezident Lech Kaczyński před podpisem smlouvy.

Polský prezident Lech Kaczyński před podpisem smlouvy.Polský prezident Lech Kaczyński podepsal ratifikační dokument k lisabonské smlouvě, která reformuje fungování rozšířené Evropské unie. Poslední unijní zemí, kde smlouva ještě nebyla schválena, je tak Česko, kde po souhlasu obou komor parlamentu schází podpis prezidenta Václava Klause.

Kaczyński podpis odkládal do doby, než smlouvu odsouhlasí Irové v opakovaném referendu. Ti tak učinili minulý týden. "Skutečnost, že irský lid změnil názor, znamenala oživení smlouvy, a proto už neexistuje žádná překážka pro její ratifikaci," prohlásil. EU podle něj byla svazkem suverénních států a mělo by to tak zůstat i po vstupu smlouvy v platnost.

ČTĚTE TAKÉ: Klaus chce v Lisabonu výjimku, bojí se o dekrety
                        Konzervativci kličkují kolem referenda o Lisabonu
                        Potvrzeno: Irové napodruhé drtivě schválili Lisabon

Slavnostnímu aktu ve Varšavě byli mimo jiné přítomni předseda Evropské komise José Barroso, šéf Evropského parlamentu Jerzy Buzek a Fredrik Reinfeldt, premiér Švédska, které v současnosti unii předsedá.

Prezident Klaus si našel nový argument: Benešovy dekrety.Kaczyński před svým podpisem řekl, že smlouva znamená pro EU "změnu kvality". "Jsem hluboce přesvědčen, že tento velký experiment bude úspěšný," uvedl polský prezident.

Už jen Klaus

Aby nástupce neúspěšné euroústavy mohl vstoupit v platnost, musí ho ratifikovat všech 27 členských států EU. Po dnešku není schvalovací proces dokončen už jen v České republice. Euroskeptický prezident Václav Klaus smlouvu nemůže podepsat do doby, než Ústavní soud posoudí, zda je dokument v souladu s českým právním řádem.

V pátek Klaus navíc vznesl požadavek na trvalou výjimku z Listiny základních práv EU, která je součástí lisabonské smlouvy. Obává se totiž možnosti prolomení takzvaných Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce.

To kritizoval mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt, který je rovněž evropským poslancem za bavorskou CSU. Ve svém tiskovém prohlášení označil Klausův požadavek za omezování lidských práv sudetských Němců a za "cynickou hru s osudy milionů lidí, zbavených práv, vyhnaných a mnohdy zavražděných, a jejich potomků".

Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt (CSU).Český prezident podle něj ví, že Listina základních práv EU, která je součástí lisabonské smlouvy, nevytváří žádné právní důsledky pro majetkové poměry v členských státech unie; Klaus se prý však "pokouší ze zatuchlých nacionalistických emocí a lítosti nevinných vytlouct politický kapitál". To Posselt označil za "hluboce antievropské, nemorální a obrácené do minulosti".

Klausův názor nesdílí premiér Jan Fischer ani právní experti.

 Reakce českých politiků na polskou ratifikaci Lisabonu

Kaczyński podepsal. A co Klaus?Premiér Jan Fischer uvítal završení ratifikace lisabonské smlouvy v Polsku a věří v to, že v "dohledné době" se tento dokument reformující činnost Evropské unie podaří přijmout i v Praze. Sdělil to Fischerův mluvčí Roman Prorok.

Ministr pro EU Štefan Füle doufá, že smlouvu do konce roku ratifikuje i Česko.

ODS podle stranického mluvčího Martina Kupky opakovaně upozorňovala, že prodlužování ratifikačního procesu Česku neprospívá. Občanští demokraté jsou přesvědčeni o tom, že prezident Klaus ratifikaci po kladném výroku Ústavního soudu dokončí, ať už nalezne shodu s vládou na svých dodatečných požadavcích, či nikoliv. Kupka připomněl, že lisabonskou smlouvu schválily obě komory českého parlamentu.

Sociální demokrat a šéf zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jan Hamáček označil Kaczyńského krok za potěšující zprávu, "která ovšem Česko staví do plného světla, protože jsme poslední zemí, jež ještě neratifikovala. Doufám, že se ratifikace do konce roku stihne, ale už si to netroufám odhadovat. Jde plně o rozhodnutí prezidenta, jehož kroky jsou v této věci nepředvídatelné," podotkl Hamáček.

Předseda KSČM Vojtěch Filip očekával, že Česko bude v ratifikaci lisabonské smlouvy poslední. "Česká republika musí učinit své suverénní rozhodnutí. Mne stále mrzí, že se o lisabonské smlouvě nehlasovalo v referendu, bylo by to pro Česko možná méně politicky komplikované a důstojnější," podotkl lídr komunistické strany.

Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda řekl, že by prezident neměl váhat a lisabonskou smlouvu by měl podepsat okamžitě, neboť s ní souhlasily obě komory českého parlamentu a už se vyjádřil i Ústavní soud. "Slíbil věrnost České republice, a také že bude dodržovat její zákony," uvedl Svoboda.

Exministr zahraničí a lídr TOP 09 Karel Schwarzenberg poblahopřál "Polákům, že to mají konečně za sebou". "Pouze doufám, že to konečně podepíše i náš pan prezident. Měl by sledovat příklad pana Kaczyńského," řekl senátor.

Předseda Strany zelených Ondřej Liška má za další ostudu pro Českou republiku fakt, že země stále ratifikaci lisabonské smlouvy neukončila. "Ukázalo se, že Češi se nedokážou včas a jasně dohodnout, co je v jejich zájmu," míní Liška. Podle něj je v životním zájmu Česka být součástí evropské integrace. "A nezmění na tom nic ani laciná snaha prezidenta Klause vyvolávat spolu s komunisty a paní (Janou) Bobošíkovou xenofobní duchy minulosti. Klaus nemůže z této situace vyjít jako vítěz," uzavřel předseda zelených.

Foto: Reuters

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ