Karadžić se chce u soudu v Haagu obhajovat sám

Obhájce Radovana Karadžiče přešel do ofenzivy. Jeho mandant podezřelý ze spáchání válečných zločinů se údajně chtěl sám vydat úřadům v lednu roku 2009, tvrdí Svetozar Vujačić. V rozhovoru pro německý list Der Spiegel hovoří o strategii pro mezinárodní trestní tribunál ICTY a prozrazuje, že se Karadžić chce hájit sám.

Podle právníka chce Karadžić využít svého práva na sebeobhajobu podobně jako to v Haagu učinil bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič.

Karadžić by měl mít k dispozici čtyř až pětičlenný poradenský tým, k němuž bude mezi jinými patřit Kosta Cavoski, prezident Výboru pro šíření pravdy o Radovanu Karadžičovi, říká v rozhovoru pro Spiegel Vujačič. Bude to prý však ještě nějaký čas trvat, než se v Republice srbské shromáždí dokumenty potřebné k obhajobě.

Karadžić je přirozeně zklamaný, vysvětluje Vujačić, protože se chtěl sám soudu vydat v lednu příštího roku. Rozumí se srbskému soudu, neboť 31. prosince mají přejít všechny do té doby nezahájené procesy u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) na národní soudy.

O strategii Karadžičovy obhajoby se teprve rozhodne. Karadžić je podle svého právníka přesvědčený, že zabránil ještě větší „porážce" (míní se jako na jatkách) bosenských Srbů rukama muslimů a Chorvatů. Ze zmasakrování osmi tisíc muslimů ve Srebrenici viní Karadžič OSN, která měla enklávu chránit. Nikdo prý nežaluje ty, kteří jsou odpovědní za smrt asi tří tisíc Srbů v oblasti Srebrenice.

K rozdílu v uváděných datech zatčení exprezidenta Republiky srbské, vláda v Bělehradě uvedla pondělí, Vujačić uvádí, že Karadžiče se zmocnili už minulý pátek. O tom podle něj není pochyb. „Byl jsem v sobotu na večeři s Radovanovým bratrem Lukem Karadžičem. Tehdy už Lukovi jeden informant sdělil, že jeho bratr je zatčen. Stalo se to na autobusové lince číslo 73, když si jel na pár dní oddechnout do lázní Vrnik.

Karadžiče prý hluboce rozhořčil způsob zatčení, kdy mu přetáhli přes na hlavu kapuci a drželi ho nezákonně tři dny v nějaké místnosti.

Otázku, jakou výhodu by vláda měla z uvedení falešného data zatčení, vysvětluje právník tím, že tak bylo možné rozmístit v celém Bělehradě a zemi speciální jednotky, které by rozbily možné nepokoje. Kromě toho byl minulý pátek odeslán na dva týdny na dovolenou parlament, aby opozice nepůsobila při vydání Karadžiče jako rušivý faktor.

Udal Karadžiče jeho bojový druh Mladić?

V německém tisku se už v úterý večer objevily informace, že Karadžiče zradil Ratko Mladič. Berlínský listr Der Tagesspiegel uvedl, že informace vedoucí k dopadení Karadžiče předal srbským úřadům Mladić, aby oddálil své zatčení.

List s odvoláním na mezinárodní bezpečnostní složky tvrdí, že Mladić v současnosti vyjednává se srbskou vládou, aby nebyl vydán do Haagu, ale aby jej soudili v Srbsku.

Bližší podrobnosti k celé kauze odmítají srbští vládní činitelé médiím sdělit. Poukazují na to, že by to mohlo podkopat jejich úsilí o dopadení dalších dvou podezřelých ze spáchání válečných zločinů, kteří jsou stále na útěku. Jsou jimi už zmíněný bývalý vrchní velitel armády bosenských Srbů Ratko Mladić a Goran Hadžić, exprezident samozvané Republiky srbská Krajina. Srbský premiér Mirko Cvetković oba dnes vyzval, aby se dobrovolně vzdali. "Bude to stejně dobré pro ně jako pro srbský lid," apeloval na ně.

Foto: Reuters a AP