Otevřené otázky
Kdo byli pachatelé? Útoky v Kolíně očima expertů

Více než týden po vypjaté silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem jsou stále otevřené mnohé otázky. Kdo byli pachatelé? Byli domluveni? Jakou roli hraje původ podezřelých, mezi nimiž jsou také uprchlíci? Teorií vysvětlujících masivní útoky na ženy u hlavního nádraží ve stínu světoznámé katedrály není málo a také četná vysvětlení zdaleka nejsou nová.

Svědkové a oběti popsali podle policie trýznitele jako muže arabského a severoafrického vzhledu. Dosud jim ale nikdo nic nedokázal. Přesto se hodně mluví o souvislosti mezi napadeními a původem možných pachatelů.

Vědkyně Lamya Kaddorová, zabývající se islámem, v televizi ZDF vyjádřila názor, že jde o "výhonky této zvláštní kultury. Lidé si nepochybně přinášejí svou socializaci."

Berlínský autor Ahmad Mansour zase napsal: "Takové činy se, bohužel, v různých kulturách dějí a důvody mohou být rozličné. V mnoha arabských kulturách však výchovné metody, které spočívají v tabuizaci sexuality a ponižování žen, vedou k takovému chování."

V debatě kolem kolínských útočníků se objevuje i pojem "paralelní společenství". Tématem se zabývá Martina Sauerová ze střediska tureckých studií v porúrském Essenu. Tyto paralelní světy definuje jako "život bez kontaktů s Němci a bez vazeb na většinovou společnost".

Vlastní jazyk, normy a způsob chování

Co to znamená v každodenním životě, vědí například politikové z berlínského Neuköllnu, který je s 326 tisíc obyvateli největším obvodem v metropoli. Starostka Franziska Giffeyová nebo její předchůdce ve funkci Heinz Buschkowsky registrují vedle většiny integrovaných přistěhovalců také skupiny s vlastním jazykem a vlastními normami a způsobem chování.

Sedmatřicetiletá Giffeyová uvádí příklady. V některých školách má až 90 procent žáků přistěhovalecké kořeny, a proto vyvstávají následující otázky: Může se prostorem pohybovat školník, když mají dívky tělocvik? Mohou se děti ve třetí třídě ještě před plaváním společně sprchovat, nebo to odporuje koránu? Existují muži, kteří by nikdy nepodali ženě ruku. "A pak se stále objevuje i téma vynucených sňatků," připomíná starostka.

Ženská organizace Terres des Femmes nedávno poukázala na to, že za rok se v Německu přišlo na 3443 hrozících nebo dokonaných vynucených sňatků v tureckých nebo arabských rodinách.

Jasné také je, že kdo bydlí v severní části Neuköllnu, nemusí mluvit německy. Práce, obchody, spolky, kina, restaurace - to vše tam je také pro lidi, kteří hovoří pouze turecky nebo arabsky.

Jak tomu čelit?

Berlín se už dlouho snaží tomuto trendu čelit. Fungují bezplatné mateřské školy, jazykové a integrační kurzy a poradny. Úřady podporují iniciativy, které působí proti tělesným trestům, jež jsou v některých přistěhovaleckých kruzích rozšířené, a proti nuceným sňatkům.

Rozvoj paralelních struktur nebo klanů, které policie v Berlíně, Brémách nebo v Porúří viní z organizované drogové a pouliční kriminality, podle vědců souvisí s nevydařenou integrační politikou v 80. a 90. letech.

Expert na otázky islámu Mathias Rohe poukazuje třeba na to, že mnohým přistěhovalcům s kurdskými kořeny se bránilo v přístupu k práci nebo vzdělání. Nikdo prý nepočítal s tím, že v Německu zůstanou tak dlouho. "Nikdo se nepokoušel je rychle začlenit do systému," říká Rohe. "Lidé místo toho hledali oporu v rodině, a tak se obnovily klanové struktury s prastarými mechanismy," uvádí vědec.