Slovenský prezident Andrej Kiska (53) je politický unikát - ač vyniká pravicovou rétorikou, důvěřují mu tři čtvrtiny Slováků. Navíc je dosud bezpartijní. V poslední době se ale stále více objevují úvahy, že chystá vlastní politickou stranu, která sjednotí rozhádanou slovenskou pravici.
Jako hlavní nástroj komunikace s veřejností zvolil slovenský prezident Facebook. Komentuje na něm politické události doma a ve světě, činí politická prohlášení a přináší krátké zprávy o tom, co zrovna dělá. Zveřejnil třeba společný snímek se slovenskými medailisty z OH v Riu, jindy zase ukázal obrázky svých vnoučat nebo toho, jak ve Slovenském ráji leze po skalách. Nechybí ani fotografie s Barackem Obamou či papežem. Na jeho posty reagují tisíce lidí a je vidět, že prezident se na sociální síti cítí jako doma.
Na oblíbenost ostatně může sázet i při případném založení politické strany nebo vstupu do stranické politiky. Podle průzkumů mu dlouhodobě důvěřují až tři čtvrtiny Slováků.
V plánu bylo prohrát
Politologové se ohledně Slovenska shodují v jednom - na pravici je nyní spousta prostoru pro konzervativní i liberální stranu, stačí jen chopit se příležitosti. Chybí ale osobnost schopná sjednotit stále se měnící a rozhádané strany. Mohl by se lídrem demokratického pravicového hnutí stát právě Kiska?
Sám Kiska v rozhovoru pro deník Nový Čas svůj možný vstup do politiky mimo současný úřad popřel: "Mandát je silný, snažím se ho využít. Dnes to stoprocentně vylučuji," řekl. Podle politologa Jána Baránka však nelze jeho slova brát úplně vážně a naopak a naopak se v zákulisí pilně pracuje na něčem jiném. "Andrej Kiska si s myšlenkou vlastní strany dlouho pohrává. Mluví o tom lidé v okolí prezidenta, jde o informace, které neprosakují do médií." Už během prezidentských voleb v březnu 2014 se podle Baránka totiž počítalo s tím, že Kiska "uspěšně prohraje" se značným počtem nasbíraných hlasů a díky tomu bude mít potenciál založit politickou stranu. Jenže Kiska se stal prezidentem a s tím on sám, ani jeho okolí prostě nepočítali.
V otázce Kiskova angažmá ve stranické politice jsou slovenští politologové rozděleni. Jedni tvrdí, že nic takového ani nepotřebuje: "Jako straník by pohořel jako většina stran. Jeho charisma se totiž odvíjí z funkce, ne z osobnosti," míní politolog Samuel Abrahám. Jiní si zase myslí, že musí být něco víc, než jen nestranický prezident bez jakéhokoli politického zázemí: "Zatím funguje spíš jako morální autorita, to je sice důležité, ale nedostatečné," říká politolog Miroslav Kusý.
Kiskova strana bez Kisky?
Kiska by mohl oslovit zejména liberální voliče. Rád kritizuje přehmaty koalice vedené socialisty Roberta Fica, vyzývá k přijímání uprchlíků, je kritický k Putinově Rusku a vstřícný k Evropské unii. Otázkou jen zůstává, jak a kdy by do stranické politiky mohl vstoupit.
Zřejmě nejpřímější cestou je varianta nové strany, kterou by Kiska otevřeně inicioval a možná i platil. Potíž je v tom, že by ji mohl naplno ovládat až po svém odchodu z prezidentské funkce v roce 2019, do té doby by ji musel řídit někdo jiný. Další možností je, že prezident iniciuje vznik strany, která na něm bude navenek nezávislá. "Kiska může získat podporu strany, kterou založí někdo jiný," říká politolog Kusý. Podle něj by něco takového bylo pro prezidenta dokonce lepší než se do čela takové strany postavit sám. "Na slovenské politické scéně vznikají dva subjekty, se kterými by Kiska mohl po vypršení mandátu v roce 2019 spolupracovat," míní slovakista Pavel Hynčica z univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Prvním z nich je občanské sdružení Progresivní Slovensko, které nedávno založil podnikatel Ivan Štefunko a nijak se netají tím, že z něj chce mít regulérní partaj zaměřenou doprava od středu. Druhý je projekt primátora Trenčína a bývalého ředitele slovenské televize Richarda Rybníčka.
Ve svém projevu o stavu Slovenska v polovině června před poslanci navrhoval, co země potřebuje. Kvůli neřešení korupčních kauz lidé ztrácí jistotu v justici a policii, trápí je špatný stav zdravotnictví a školství. Podle něj významně posílila nedůvěra k politice, i ke státu. "Když tento vývoj bude pokračovat, po příštích volbách může být problematické, ne-li nemožné, sestavit vládu z demokratických stran," varoval Kiska. Současná vláda Roberta Fica by, jak říká, neměla spoléhat na to, že k ní dnes neexistuje reálná alternativa. Bude jí jednou jednou on sám a jeho strana?
* Uspěl by Kiska ve stranické politice - jaké jsou zkušenosti jeho předchůdců?
* Jak Kiskovu politiku ovlivňují jeho zkušenosti z byznysu?
* Dokázal by Kiska být sjednotitelem celé pravice?
* S jakou vizí by taková strana měla přijít?
* Jak je to s možnými sponzory prezidentské strany?
* Ke komu evropské politické scéně lze jeho postavení přirovnat?
Odpovědi na tyto otázky a celý text článku najdete v aktuálním čísle časopisu TÝDEN, které je právě v prodeji.
|
Kiskovy výroky
|
