Pro české předsednictví Evropské unii je vyslovení nedůvěry vládě premiéra Mirka Topolánka těžkou ranou. Zahraniční reakce na pád české vlády si všímají zvláště důležitější role, kterou nyní dostane euroskeptický prezident Václava Klause, a to i na evropské úrovni.
Evropská média ale poznamenávají, že podobná situace nastala už v minulosti u jiných předsednických zemích.
Evropská komise ve svém vyjádření potvrdila, že má „plnou důvěru", že české zákony dovolí zemi pokračovat v předsednictví Evropské unie „tak efektivně, jak to dělala doposud."
ČTĚTE TAKÉ: Vláda Mirka Topolánka padla. Rebelové ji potopili
Co po pádu vlády? Topolánek může vládnout do června
Korespondent BBC v Praze říká, že tento překvapivý výsledek, který všechny pozorovatele zastihl nepřipravené, může mít dalekosáhle dopady na celou Evropu kvůli probíhajícímu předsednictví EU, lisabonské smlouvě a americké radarové základně. „Všechny tyto důležité zahraniční iniciativy jsou nyní v ohrožení," říká Rob Cameron.
"Normální úřednická práce poběží samozřejmě dál. Na tuto úroveň vyslovení nedůvěry nebude mít bezprostřední vliv. Předsednictví bude stále akceschopné," řekl analytik bruselského Střediska pro výzkum evropské politiky Piotra Kaczyński.
Podkopaná pozice na summitu G20 a ruská radost
Hned vzápětí však dodal, že vedle toho bude mít dnešní rozhodnutí velmi silný, prý až zničující dopad na politickou reprezentaci Česka při jednání s jinými evropskými i světovými politiky a lídry. "Má to dramatické dopady na vůdcovství takového předsednictví," zdůraznil Kaczyński.
Připomněl, že už příští týden se uskuteční dlouho očekávané setkání předáků nejbohatších ekonomik světa G20 v Londýně. Pozice premiéra Mirka Topolánka, který by tam měl zastupovat EU, ale prý bude podkopána.
Ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin vidí pád Topolánkovy vlády pro Rusko kladně. "Politické strany, které nyní mohou teoreticky vytvořit v České republice vládní koalici, mají daleko lepší sousedské postoje vůči Rusku než Topolánkova vláda," řekl ve zpravodajské televizi Vesti. "Ti, kdo dnes postrčili Topolánkovu vládu k rezignaci, jsou kategoricky proti zřízení amerického radaru na území České republiky," dodal. Krátce před setkáním prezidentů Ruska a USA 1. dubna v Londýně tak podle něj čelí Američané prakticky nepřekonatelným obtížím při vybudování svého strategického protiraketového systému v Polsku a České republice.
Pád české vlády je již třetím letošním vládním kolapsem ve východní Evropě. Narozdíl od Lotyšska a Maďarska ale spíš než finanční krize zlomily Topolánka politické potíže, píše agentura Reuters a dodává, že Českou republiku zasáhla finanční krize méně než některé její sousedy. Vzhledem k patové situaci v parlamentu bude podle této agentury složité sestavit vládu pokud nedojde k dohodě ODS s ČSSD.
Itálii změna vlády oslabila
Analytik Antonio Missiroli ze Střediska evropské politiky zdůraznil, že hodnocení dopadů na české předsednictví EU závisí na tom, jaký bude další vývoj na české politické scéně. Parlamentní rozhodnutí podle něj není až tak překvapivé.
ČTĚTE TAKÉ: Vše o pádu vlády: krize, vyjednávání, výroky
Politologové: sestavení vlády bude extrémně obtížné
Obecně podle něj země EU i bruselské instituce preferují, pokud mají u předsednického státu určitý stupeň návaznosti a předvídatelnosti. "Politická nestabilita doma není dobrá pro úspěšné fungování předsednictví," dodal. Na podporu svých slov uvedl i dvě příklady z unijní historie.
Jeho rodná Itáliev roce 1996 měla také předsednictví, do něhož zasáhly volby a střídání vlády. "Předsednictví to ovlivnilo," podotkl. Sestavení nového kabinetu například několik týdnů trvalo a na přípravu tehdy klíčového červnového summitu nové vládě zůstalo jen několik týdnů. V roce 1993 zahájilo Dánsko své předsednictví EU pádem konzervativní vlády Poula Schlütera a příchodem sociálního demokrata Poula Nyrupa Rasmussena k moci.
Klaus "vyhrál svůj boj proti Evropě"
K vyslovení nedůvěry vládě úřadujícího předsedy Evropské rady ale ještě nikdy nedošlo. „Něco takového tu ještě nebylo," poznamenává německý server Die Welt. Nyní je podle jeho slov „míč v hřišti Václava Klause."
Prezident Klaus „vyhrál svůj boj proti Evropě," komentoval pád české vlády německý europoslanec Elmar Brok. "Jsem z toho smutný. Věřím, že česká vláda byla až dosud úspěšná. Tohle není velmi zodpovědné rozhodnutí," dodal.
"Český národ, který tu stojí pro celou Evropu, musí zvážit odpovědnost, kterou má za celou Evropu. Ambice politických stran nehrají žádnou důležitou roli v dalším směřování tohoto kontinentu," řekl Brok. Podle jeho slov je nyní především důležité, aby Česko ratifikovalo lisabonskou smlouvu. Sám ale připustil, že právě hlasování o důvěře ratifikaci mohlo ohrozit.
O dokumentu, který má reformovat EU, má totiž hlasovat český Senát, kde je nejsilnější stranou Topolánkova ODS a bez hlasů alespoň některých jejích senátorů nebude moci smlouvu schválit.
Místopředseda evropských Zelených a vytrvalý Klausův kritik Daniel Cohn-Bendit se také obává o budoucnost Lisabonské smlouvy, jejíž vyhlídky na brzké schválení českým parlamentem nyní podle stránek Spiegelu označuje za „velmi slabé."
Právě euroskeptický prezident má „v každém případě nyní více pravomocí, a to i v rámci českého předsednictví Evropské rady. Něco takového v Bruselu nikdo neočekával. Také proto je nutné zprávy z Prahy sledovat s obzvláštním zájmem," dodává internetová verze deníku Die Welt.
Foto: Reuters
