Ultimátum
Komise EU přitvrdila. Polsko má na nápravu justiční reformy měsíc

Varšava odmítavě reagovala na "ultimátum" Evropské komise, která ve středu dala Polsku měsíc na to, aby uvedla kontroverzní justiční reformu v zemi do souladu s unijním právem. Jinak zemi hrozí zahájení procedury, která může vést k odejmutí hlasovacích práv Polska. O tom ve středu informoval místopředseda unijní exekutivy Frans Timmermans.

"Nesmíříme se s žádným vydíráním od úředníků Evropské unie, zvláště s vydíráním, které se neopírá o fakta," prohlásil mluvčí polské konzervativní vlády Rafal Bochenek. Timmermansova kritika je podle něj nespravedlivá.

"Všechny zákony připravené polským parlamentem se shodují s polskou ústavou a zásadami demokracie," řekl Bochenek. "Je nám líto, že Timmermans, který nezná návrhy zákonů a polské právní předpisy, vznáší kritiku, která Polsku křivdí," dodal.

"V Timmermansových slovech zní nepředstavitelný brežněvismus," prohlásil polský europoslanec za vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS) Ryszard Legutko, podle kterého se EK "staví do role pánaboha", i když reforma polské justice by měla být vnitřní záležitostí Polska.

Legutko zjevně narážel na takzvanou Brežněvovu doktrínu, umožňující někdejšímu sovětskému vedení zasahovat do záležitostí "spřátelených zemí", například v podobě sovětské invaze do Československa v srpnu 1968.

Naopak jeden z opozičních předáků Ryszard Petru varoval před další eskalací sporu, protože další postup EK by mohl vést nejen k sankcím, ale i ke spuštění odchodu Polska z EU. "Nad Polskem se zjevně stahují temná mračna. Jsme ve vážné situaci," prohlásil a vyzval nespokojence v řadách poslanců PiS, aby dali jednoznačně najevo, že proti prezidentově vetu hlasovat nebudou.

EK konstatovala, že polské úřady stále nereagovaly na obavy vyjádřené v prvních dvou doporučeních. Naopak podnikly další kroky, jež zhoršují obavy o nezávislost justice v zemi a výrazně zvyšují systémové ohrožení právního státu v Polsku. Místopředseda komise sice uvítal, že prezident Andrzej Duda oznámil vetování dvou kontroverzních zákonů - o nejvyšším soudu a o soudcovské radě - ale ohrožení právního státu v zemi nadále trvá.

Komisaři ve čtvrtek také rozhodli, že připraví řízení vůči Polsku kvůli možnému porušení unijní legislativy. Jestliže příslušné zákony oficiálně vstoupí v platnost, zašle EK Varšavě formální upozornění, které je prvním krokem v řízení, jež může skončit předložením věci Soudnímu dvoru EU.

Evropská komise je nad postupem polské vlády a strany Právo a spravedlnost (PiS) vůči polskému soudnictví velmi znepokojena delší dobu. Dnešní doporučení ke zlepšení situace bylo už třetí.

Jeden z trojice nedávno parlamentem schválených zákonů Duda v úterý podepsal. Zákon mění fungování obecných soudů. Dává ministru spravedlnosti právo jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů, u předsedů po konzultaci se soudcovskou radou. Podle kritiků je takový postup neústavní.

Náměstek ministra zahraničí Konrad Szymański výhrady EK k tomuto zákonu odmítl jako neopodstatněné: přijaté změny jsou podle něj v souladu s příslušným článkem unijní smlouvy a zajišťují účinnou právní ochranu i v oblastech, na které se vztahuje unijní právo. Pochyby EK prý budí jen "administrativní" ustanovení, jež neovlivňují rozhodování soudů. "Zlepšení práce soudů, což je hlavní cíl navržených změn..., může jedině zlepšit kvalitu právní ochrany," tvrdil. EK by podle něj měla více přihlížet ke skutečnosti, že organizace soudnictví je v kompetenci členských států.