Konec víz pro Turecko: dohoda vstává z mrtvých

Na jaře se zdálo, že zrušení víz pro Turecko bude velmi obtížné. Po nezdařeném převratu to vypadalo, že takový krok by mohl udělat jen blázen. Dnes je bezvízová dohoda opět na scéně a zdá se, že Evropa na ni do konce roku kývne.

Je začátek května a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz dává najevo pevný postoj k bezvízovému styku s Tureckem. Zastává názor, že do europoslaneckých lavic dohoda bude patřit až tehdy, když Turecko splní všech 72 podmínek včetně úpravy protiteroristických zákonů. A žádné kompromisy. "Do léta dohoda určitě nebude," nechal se slyšet v rozhovoru pro německý rozhlas. Vypadá to, že přes europarlament bezvízový styk nemůže projít a jeho předseda se jako první vyšplhá na pomyslnou obrannou baštu proti pronikání Turků do Evropy.

Je září a Schulz je jako vyměněný: diplomatický, pokorný a mnohoznačný. Možná je to tím, že právě pobývá jako host v turecké metropoli Ankaře a rozmlouvá s tamními lídry. O protiteroristických zákonech hovoří úplně jinak než předtím: "Neshoda v této otázce ale automaticky neznamená, že by měla selhat dohoda o bezvízovém styku mezi EU a Tureckem," říká na společné tiskové konferenci s tureckým premiérem Binalim Yildirimem. Ten připojí, že jeho země rozhodně nic v kontroverzních normách měnit nehodlá. Schulzovi to, zdá se, příliš nevadí. "Evropský parlament musí nadále podporovat vzájemné prohlubování vztahů," dodává.

"Smlouva o bezvízovém styku je pro nás klíčovou záležitostí," prohlásil krátce před tím turecký ministr pro EU Ömer Çelik. S tím, že pokud by se ji snad Evropané zdráhali podepsat, začnou znovu pouštět severozápadním směrem uprchlíky. Mluvčí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana pak varoval, že Ankara chce víza do začátku října a žádné posouvání termínu nepřichází v úvahu. Je třeba v této situaci za každou cenu sklánět hlavu a brát první nabízený kompromis?

Nesmiřitelní a ti druzí

Evropští politici se ve vztahu k tureckému zrušení víz dělí na dvě skupiny. První z nich, nesmiřitelní, trvají na tom, aby země splnila stanovené podmínky. Patří mezi ně třeba německý ministr zahraničí Steinmeier, který má ostré výhrady také proti tureckému vpádu do severních oblastí Sýrie a hodlá protestovat oficiálně. Jeho rakouský protějšek Sebastian Kurz zase vyzývá k ukončení přístupových rozhovorů Turecka s EU. Nesmiřitelný je i původně příznivě nakloněný šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker: "Evropská unie nemůže opustit svůj názor na lidská práva a antiteroristický zákon."

Do druhé skupiny patří německá kancléřka Angela Merkelová, Schulz i šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Ke kompromisu pak vyzývá řada politiků, do nichž by to nikdo neřekl. Třeba maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó míní, že dobré vztahy s Tureckem jsou klíčové pro zachování dohody o běžencích: "Kdokoli útočí na stabilitu Turecka, útočí na bezpečnost Evropy," řekl. "Část napětí je důsledkem nedorozumění, v tom musíme zpomalit," prohlásil jeho italský kolega Paolo Gentiloni. Také šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek míní, že důležité je zvládnout problémy s migrací: "Turecko nepotřebuje nějaké napadání, ale spíše kritické přátele," říká.

Žádné přesnější průzkumy toho, kteří politici půjdou Turecku na ruku a kteří nikoli, zatím neexistují. Z prostého výčtu se ale zdá, že příznivci smíření jsou ve většině, Erdoganovo soustavné strašení uprchlíky zabírá. Hlavní spor se vede o protiteroristické zákony, jejichž uplatňování vedlo k bezprecedentním čistkám po nezdařeném puči: 22 tisíc lidí zůstává ve vazbě, na 80 tisíc přišlo o zaměstnání. Dá se ale čekat, že zákony budou za pomoci expertních skupin nakonec sladěny.

V říjnu se to nestihne

Už začátkem května podala Evropská komise návrh Evropské radě i europarlamentu, aby dohodu schválily, pokud Turecko splní posledních pět podmínek. O dohodě musejí jednat i členské země a vzhledem k tomu, že proces ještě ani nezačal, je už teď říjnový termín jen málo reálný. Podle Selima Yenela, tureckého velvyslance v Berlíně, Ankara ve skutečnosti počítá s tím, že se vše podaří dokončit do konce prosince. Obává se, že pak by rozhodování mohly zhatit volby v Německu a Francii. A pokud by Turecko bezvízový styk nezískalo, zcela jistě vypoví dohodu o uprchlících: "Přestali bychom prostě přijímat syrské běžence. Ale určitě bychom neposílali do Evropy autobusem miliony uprchlíků, jak si někteří představují," řekl Yenel deníku Die Welt.

* Co Turecku nejvíce vadí na evropské politice?

* Jaký je evropský recept na tureckého prezidenta Erdogana?

* Jak se vyvíjejí vztahy Turecka s Američany a proč na nich Evropě tolik záleží?

* Jak by dnes dopadlo hlasování o zrušení víz Turecku v Evropské radě?

ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY SE DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 12 . ZÁŘÍ 2016.