Půl roku po místních volbách dnes Kosované opět hlasují, tentokrát o novém parlamentu. Vedle soupeření politických stran bez ohledu na národnostní složení členstva se v předčasných volbách rozhoduje i o tom, do jaké míry budou moci menšiny, zejména srbská, nadále blokovat schvalování nejdůležitějších právních aktů. Stejně jako při podzimních volbách je otázkou, jaká bude účast srbských voličů.
Jednokomorové Shromáždění má 120 členů, přičemž ústava zaručuje národnostním menšinám 20 mandátů. Deset pro Srby a deset pro další etnické skupiny (Bosňáky, Turky, Egypťany, Aškaly, Gorany a Romy).
Kromě toho mohou politické strany menšin získat i další křesla, ale pouze za stejných podmínek jako ostatní politické subjekty, tedy při překonání pětiprocentní hranice získaných hlasů.
Srbové v Kosovu tvoří kolem pěti procent ze zhruba 1,8 milionu obyvatel, zatímco Albánci 92 procent. Možnost zvýšení počtu zástupců menšin v zákonodárném sboru je tedy spíš hypotetická. To byl také jeden z důvodů, proč srbští předáci na severu Kosova, kde žijí většinou Srbové, hrozili bojkotem. Nesouhlasí rovněž se složením volebních komisí a vadí jim i státní symboly Kosova na hlasovacích lístcích.
Místní Srbové - stejně jako Bělehrad - nadále odmítají nezávislost, a tudíž státnost Kosova, kterou jednostranně vyhlásili tamní Albánci v roce 2008. Dosud ji uznala zhruba polovina členských států OSN. Na negativním postoji Srbů nic nemění ani dohoda o normalizaci vztahů dosažená loni v dubnu v Bruselu za zprostředkování EU.
Od původně zamýšleného bojkotu voleb ale předáci ze severu Kosova na naléhání z Bělehradu upustili. Po setkání se zástupci srbské vlády dokonce ustoupili od záměru nenabádat k bojkotu, ale ani k účasti.
Zda jejich podpora výzvě srbského premiéra Aleksandra Vučiče, aby srbší voliči šli hlasovat, pomůže účast zvednout, je otázka.
Na předčasném rozpuštění parlamentu se dohodli počátkem května vedoucí představitelé hlavních kosovských politických stran. Důvodem je, že se nepodařilo prosadit zákon, na jehož základě by vznikla pravidelná kosovská armáda.
Zatímco albánští poslanci ji chtějí, zástupci srbské menšiny jsou proti a dávají přednost zakonzervování současného stavu, kdy bezpečnost zajišťují jednotky KFOR tvořené Severoatlantickou aliancí.
Prosadit zmíněný zákon se premiér Hashim Thaçi v parlamentu snažil marně právě kvůli odporu srbských poslanců. Jejich hlasy jsou totiž klíčové. Kosovská ústava zakotvuje, že důležité zákony musí schválit dvoutřetinová většina zákonodárců, ale zároveň i dvě třetiny poslanců menšin.
Do prvních parlamentních voleb od podpisu bruselské dohody o normalizaci vztahů se Srbskem se podle ústřední volební komise přihlásilo 30 politických subjektů. Devět albánských, šest bosňáckých, pět srbských, tři romské, dva turecké, dva goranské, dva aškalijské a dva egyptské. Celkem jde o 1.235 kandidátů ucházejících se o 120 poslaneckých mandátů.
Největším favoritem je Thaçiho Demokratická strana Kosova (PDK) stojící v čele koalice se čtyřmi menšími stranami. Premiér slibuje potřebné reformy, které by zemi měly vyvést z tíživé ekonomické i sociální situace.
Téměř polovina obyvatelstva (47 procent) žije podle statistik v chudobě a nezaměstnanost dosahuje 35 procent. Zemi udržuje nad vodou hlavně EU.
Hlavním konkurentem PDK by měla být Demokratická liga Kosova (LDK) již zesnulého prvního kosovského prezidenta Ibrahima Rugovy. Nynější předák ligy Isa Mustafa předvolební kampaň založil na obvinění Thaçiho, že to byla právě politika jeho kabinetu, která zemi zavedla do úpadku.
Výrazně polepšit by si chtělo Spojenectví pro budoucnost Kosova (AAK) někdejšího velitele povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) Ramushe Haradinaje.
Pokud jde o srbské strany, nejlépe by měla dopadnout Srbská kandidátka, do níž se spojilo několik subjektů v čele s hnutím Srbská a Samostatnou liberální stranou (SLS). Právě k podpoře Srbské kandidátky vyzvala srbské voliče Vučičova vláda.
Hlasování bude v Kosovu sledovat velký počet pozorovatelů, včetně z Evropské unie, jejichž přítomnost už při oznámení termínu voleb slíbila prezidentka Atifete Jahjagová. Podle kosovské nevládní organizace Demokracie v akci bude kolem 2800 pozorovatelů rozmístěno do všech volebních středisek.
