Finalistka francouzských prezidentských voleb Marine Le Penová je přesvědčená, že se jí podaří získat deset procentních bodů, které podle anket potřebuje k vítězství v rozhodujícím druhém kole hlasování v květnu. Podle průzkumů veřejného mínění v tomto okamžiku Le Penová může počítat s podporou 40 procent hlasujících, zatímco jejímu soupeři, centristovi Emmanuelu Macronovi průzkumy slibují zhruba 60 procent.
"Deset bodů, věřte mi, to se dá uskutečnit. Můžeme zvítězit a řeknu vám i více: my zvítězíme!" řekla Le Penová. Podle političky bude druhé kolo jakýmsi referendem, ve kterém si Francouzi budou muset vybrat "mezi Francií a něčím jiným - zmizením, rozředěním Francie".
Le Penová brzo ráno vyrazila v rámci své kampaně na tržnici na pařížském předměstí. Před producenty masa a sýrů prohlásila, že je stoupenkyní regulace, zatímco Macron prosazuje "naprostou deregulaci".
Macron, který je vítězem prvního kola voleb, má svou první větší akci kampaně naplánovanou na středu, kdy se má s příznivci sejít v Arrasu. V úterý v televizi TF1 Le Penovou obvinil, že její plán povede zemi do izolace, k uzavření francouzských hranic, k vzájemné nenávisti mezi Francouzi, k ekonomické katastrofě a nakonec i k oslabení dělnické třídy, která ji z velké části podporuje. Macron také řekl, že nezmění nic ve svém volebním projektu jen proto, aby získal podporu politiků z hlavních velkých stran, tedy pravicových konzervativců a socialistů, jen aby od nich dostal podporu. Poražení kandidáti obou stran - François Fillon i Benoit Hamon po uznání porážky ovšem už vyzvali své voliče, aby hlasovali pro Macrona.
Francouzská média Macrona kritizují za to, že přenechává iniciativu Le Penové, která od první minuty po prvním kole operuje v terénu, aby získala hlasy zklamaných voličů z nedělního hlasování. Macronovi se vyčítá, že prvenství v prvním kole oslavoval pompézně v pařížském baru, kde si mohou dovolit utrácet jen lidé s opravdu vysokými příjmy. Podle ekonomického deníku Les Echos se liberální politik do kampaně před rozhodujícím duelem ještě nepustil, což je prý chybný začátek. "Macron si dovolil vzít si trochu odstup a nechat evropskou poslankyni, aby boxovala sama v ringu," komentoval situaci odpoledník Le Monde.
Le Penová v tržnici ve Val-de-Marne prohlásila, že ji znepokojuje "volný obchod, který vystaví francouzské produkty konkurenci výrobkům horší kvality". Ocenila, že se na tržnici najde "francouzské zboží, práce pro Francouze a pro nezávislost Francie".
Neodpustila si přitom poznámku na adresu dosluhujícího prezidenta Françoise Hollanda za to, že hodlá ve druhém kole podpořit Macrona. "Děkuji Françoisovi Hollandovi. Nemohu jej už nazvat panem prezidentem, protože se jako prezident nechová. Není v této době prezidentem všech Francouzů. Děkuji, že podal další důkaz politiky, kterou dosud uskutečňoval. Té katastrofické a dramatické politiky, kterou si už Francouzi nepřejí," prohlásila Le Penová.
K jejímu postupu do volebního finále se vyjádřil její otec Jean-Marie Le Pen, který založil krajně pravicovou Národní frontu. Vztahy mezi dcerou a otcem už delší dobu nejsou nejlepší. "Volil jsem ji a budu ji volit i ve druhém kole," řekl Le Pen. Způsob, jakým jeho dcera vede kampaň, se mu ale příliš nelíbí. "Kampaň byla moc klidná, já bych ji vedl v Trumpově stylu, agresivněji. Myslím, že problémy jako masivní migrace, bezpečnost a nezaměstnanost jsou chytlavější než problém Evropy, na nějž se ona zaměřila. Dělá dobrou kampaň, ale lituji, že kolem ní není dostatečná bojová aktivita," řekl o své dceři Le Pen. V roce 2002 se probojoval do druhého kola hlavy státu. Výrazně ale nakonec prohrál s Jacquesem Chirakem, který tehdy obhajoval svůj prezidentský mandát.
Ipsos: Macrona bude volit víc stoupenců poražených než Le Penovou
V závěrečném duelu francouzských prezidentských voleb se od hlavních poražených kandidátů přelije méně voličů k nacionalistce Marine Le Penové než k centristovi Emmanuelu Macronovi. Informoval o tom ústav pro výzkum veřejného mínění Ipsos.
Podle posledního průzkumu agentury by tak Macron měl ve finálovém střetnutí obdržet 62 procent hlasů a Le Penová 38 procent. Zájem se nyní obrací na voliče hlavně těch poražených kandidátů, kteří dostali každý téměř 20 procent hlasů a byli tak jen krůček od obou postupujících.
Přestože třetí v pořadí, pravicový konzervativec François Fillon, oznámil, že bude volit Macrona a vybídl i k tomu své voliče, podle Isposu ho uposlechne jen 48 procent z nich. Dalších 33 procent pravicových voličů hodlá podpořit Le Penovou, což představuje zhruba 7,5 procentního bodu z celkového počtu zúčastněných voličů v prvním kole.
Čtvrtý v pořadí, levicový radikál Jean-Luc Mélenchon, svým voličům nedoporučil, koho volit, čímž dal najevo, že jsou pro něho nepřijatelní jak Macron, tak Le Penová. Podle Ipsosu přesto 62 procent Mélenchonových voličů hodlá podpořit Macrona a jen devět procent Le Penovou.
Pátý v pořadí, socialista Benoit Hamon, který dostal v prvním kole jen 6,5 procenta hlasů, doporučil svým stoupencům, aby hlasovali pro Macrona. Podle Ipsosu ho uposlechne 79 procent z nich. Přesto se našly čtyři procenta, která si nacházejí cestu k Le Penové.
Podle ústavu se dalších 12 procent účastníků ankety odmítlo vyjádřit, jak budou volit, ale hlasování se zúčastnit chtějí.
Z průzkumu také vyplývá, že Le Penovou a Mélenchona volili lidé s nižšími příjmy a nižším vzděláním, Macrona a Fillona zase s vyššími příjmy a vyšším vzděláním. Mélenchon měl nejvíce voličů mezi mladými do 24 let, Macron ve věku od 25 do 34 let, Le Penová ve věku od 35 do 59 let a Fillon mezi osobami od 60 let výše.
