Francouzská krajně pravicová kandidátka Marine Le Penová odešla dnes v rozhodujícím druhém kole prezidentských voleb poražena. Ke zklamání svých stoupenců nedosáhla na 40 procent hlasů dlouho avizovaných průzkumy veřejného mínění. Přece jen jde ale o úspěch. Ukázala, že představuje významnou názorovou sílu nespokojenců se současnou situací v zemi, na kterou musejí politici brát zřetel. Dokázala k sobě přilákat hlasy více než třetiny voličů, což je skoro dvojnásobek toho, čeho dosáhl před 15 lety její otec Jean-Marie Le Pen ve finálovém souboji s Jacquesem Chirakem. Osobně si také polepšila oproti předchozím volbám před pěti lety, kdy skončila třetí.
Politička, která se nyní pasovala do role nejsilnějšího opozičního seskupení v zemi, stále ještě může plánovat účast v následujících volbách v roce 2022, pokud její vítězný soupeř Emmanuel Macron hluboce zklame své voliče - tak jak se to stalo nynějšímu socialistickému prezidentovi Françoisi Hollandeovi, který kvůli výrazné ztrátě popularity raději ani na druhé funkční období nekandidoval, ačkoli na to právo měl.
Vůdkyně nacionalistické strany Národní fronta dnes nedokázala přesvědčit rozhodující množství voličů o své vizi ochranářské Francie, která vzdoruje Evropské unii prakticky na všech frontách. Nezbavila se nálepky pravicové extremistky, která měla pro krajně levicové voliče větší váhu než ekonomický program, který se místy nápadně podobal plánům levicového radikála Jeana-Luka Mélenchona. Ten dal po vypadnutí v prvním kole najevo svůj odpor k Le Penové, což podle průzkumů veřejného mínění vyslyšela více než polovina z více než 19 procent jeho voličů.
Totéž se jí nepodařilo ani na pravé polovině politického spektra, kde pravicový konzervativec François Fillon vyzval svých téměř 20 procent voličů, aby raději podpořili Macrona. Poslechla ho patrně polovina z nich, třetina pak přece jen volila Le Penovou.
Krajně pravicové kandidátce se nepovedl podle všeho hlavně závěr kampaně před druhým kolem, kdy se střetla v jediném televizním duelu s Macronem. Podle médií byla útočná, ale zároveň nejistá ve stěžejních argumentech. Soupeřit klidnému Macronovi nemohla hlavně v ekonomických otázkách a dopustila se podle následné analýzy dvou desítek lží a nepodložených tvrzení.
Zklamání netajila ani řada jejích skalních stoupenců, kteří na počátku podlehli naději, že by se mohlo krajní pravici podařit strhnout polovinu Francie na svou stranu. Porážka v prezidentském duelu a očekávaný neúspěch i v červnových parlamentních volbách, v nichž dvoukolový systém opět podle všeho zajistí spojení voličů ostatních stran proti Národní frontě, patrně vyvolá otázky o další politické budoucnosti Le Penové.
Přestože její nejbližší pracovníci se dušují, že zpochybňovat její postavení v období, kdy se jí daří dostávat stále více hlasů, by bylo pošetilé, ozývají se už hlasy, že by mohla předat žezlo někomu jinému. V této souvislosti se už začalo skloňovat jméno mluvčího Národní fronty Floriana Philippota nebo Marininy neteře Marion Maréchal-Le Penové, kteří jsou údajně v politických diskusích obratnější.
|
- Svým voličům, což jsou většinou příslušníci střední a starší generace z nižší a střední sociální vrstvy, Le Penová slibuje odchod z EU, návrat franku a ekonomickou soběstačnost. - Hlásá nutnost rozsáhlých reforem, vymezuje se vůči přistěhovalectví, chce vypsat referendum o vystoupení z EU. Rétoriku ohledně eura však aktuálně zmírnila - trvá na svém plánu přejít k "národní měně," ale chtěla by dvě současně používané měny, jako to bylo před zavedením eura. Od eura zpět k franku by chtěla přejít do dvou let. - Chce zrušit schengenský prostor a opětovně zavést hranice, zrušit protiruské sankce a společně s Ruskem bojovat proti Islámskému státu. - Plánuje zvýšit výdaje na obranu z jednoho na tři procenta HDP, odejít z vojenského velení NATO, obnovit povinnou vojenskou službu snížit počet přistěhovalců o 80 procent a stanovit limit na 10 tisíc lidí ročně. - Chce snížit počet poslanců o polovinu, zrušit administrativní členění země na regiony. Plánuje snížit věk odchodu do důchodu z 62 na 60 let, snížit daně pro domácnosti, chránit domácí podniky a zavést tříprocentní dovozní daň. - Uzavřela by radikální mešity, zakázala nosit na veřejnosti ostentativní náboženské symboly, hlavně pak muslimské plavky neboli burkiny. - Chce zavést "inteligentní protekcionismus" vysokými daněmi na najímání zahraničních pracovníků a na import. Naopak chudým slibuje nové dávky. Najala by 15 tisíc nových policistů a vystavěla nové věznice. - Evropský parlament minulý čtvrtek vyhodnotil na pět milionů eur (135 milionů korun) škody, které mu údajně Le Penová způsobila. Je vyšetřována pro podezření z fiktivního zaměstnávání svých spolustraníků jako poslaneckých asistentů. - Le Penová, narozená 5. srpna 1968, vystudovala práva na pařížské Sorbonně. V tomto oboru působila do roku 1998, než se vydala do strany Národní fronta. Zde v roce 2011 převzala předsednictví po svém otci, Jeanu-Marie Le Penovi. - Od jeho slov se distancovala a zbavila stranu rasistické a antisemitské nálepky, dál ale zastává nacionalistický program. - V roce 2012 kandidovala v prezidentských volbách, v prvním kole obdržela 17,9 procenta hlasů. - Od roku 2004 je poslankyní Evropského parlamentu. - Ostrou kritiku si vysloužila za prohlášení, že francouzský stát nenese zodpovědnost za hromadné zatýkání Židů v Paříži během druhé světové války. Konkrétně měla na mysli převezení 13 tisíc lidí na stadion Vel d'Hiv, odkud byli následně deportováni do nacistických vyhlazovacích táborů. - Obdivuje ruského prezidenta Vladimira Putina, který ji letos v březnu pozval na návštěvu Kremlu. - Dvakrát rozvedená matka tří dětí nyní žije s Louisem Aliotem (48), francouzským politikem a členem FN. |
