Rozšíření eurozóny
Litva začala platit eurem jako poslední z Pobaltí

Litva se ve čtvrtek stala devatenáctým členským státem eurozóny. Jednotnou evropskou měnu přijala jako poslední z trojice pobaltských postsovětských republik. Země doufá, že členství v eurozóně posílí její bezpečnost v době napjatých vztahů Západu s Ruskem. Mnoho obyvatel se však také obává, že přechod z domácího litu na euro přinese růst cen.

"Přechod na novou měnu byl úspěšný a bez závad," prohlásil guvernér litevské centrální banky Vitas Vasiliauskas. Litva o půlnoci oslavila zavedení nové měny ohňostrojem a premiér Algirdas Butkevičius si poté symbolicky vybral z bankomatu desetieurovou bankovkou. Prohlásil, že euro se pro Litvu stane "zárukou ekonomické a politické bezpečnosti".

Listopadový průzkum litevské centrální banky ukázal, že zavedení eura podporuje 53 procent ze tří milionů obyvatel. Proti bylo 39 procent populace.

Pobaltské země se silnou ruskou menšinou se kvůli ruskému postupu v ukrajinské krizi, který zahrnoval anexi poloostrova Krym, začaly obávat, že Moskva by mohla porušit jejich svrchovanost. "Musím přiznat, že obavy o bezpečnost jsou jedním z důvodů, proč má přijetí eura tak velkou podporu," řekl ministr financí Rimantas Sadzius. Označil také přijetí eura za třetí nejdůležitější krok Litvy v integraci do západní evropské společnosti - za vstupem do Evropské unie a do NATO v roce 2004.

Téměř dvě třetiny obyvatel Litvy se nicméně podle průzkumu Eurobarometr obávají, že přijetím eura země ztratí část své identity. Tři čtvrtiny obyvatel navíc předpokládají, že zavedení nové měny povede k růstu cen.

Litevská měna je pevně navázána na euro již od roku 2002. "Vlastně máme euro již více než 12 let, ale říkali jsme mu lit," uvedl Sadzius. Pokusil se také uklidnit obavy veřejnosti z růstu cen. Podle jeho odhadu se ceny kvůli přechodu na novou měnu zvýší nejvýše o 0,2 až 0,3 procenta.

Litva chtěla přijmout euro již v roce 2007, nepodařilo se jí však splnit inflační kritérium. V roce 2009 se pak země kvůli globální finanční krizi propadla do hluboké recese. Bolestivá úsporná opatření však opět otevřela zemi cestu k přijetí eura a udělala z Litvy jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik v EU. Vláda nyní doufá, že euro poskytne domácí ekonomice další stimul k růstu.

Litva se v přijetí eura opozdila za svými pobaltskými partnery. Estonsko přijalo euro v roce 2011 a Lotyšsko v roce 2014. Důvodem byla neochota litevských politiků zavázat se k členství před volbami v roce 2012.

Přijetí Litvy do eurozóny bylo definitivně potvrzeno koncem července. Směnný kurz pro přechod byl stanoven na 3,452803 litu za jedno euro.

Obě měny budou v oběhu dva týdny. Lidé do té doby budou moci platit oběma měnami, vráceno dostanou v eurech. Eurobankovky a euromince budou jediným zákonným platidlem od 16. ledna. Obchody mají povinnost zobrazovat ceny v obou měnách do června.

Lidé budou moci po omezenou dobu měnit starou měnu za euro bez poplatku na poštách a v komerčních bankách. Od příštího roku bude měnit starou měnu za euro pouze centrální banka, rovněž bez poplatku a po neomezenou dobu. Obyvatelé dalších členských zemí eurozóny mohou vyměnit litevské bankovky za eura ve svých centrálních bankách do konce února.

Lit pomohl posílit státnost Litvy, když získala zpět svoji nezávislost na Moskvě v roce 1990. Od té doby se však úloha měny snížila. Litevci se pokusili učinit lit nesmrtelným prostřednictvím zápisu do Guinnessovy knihy rekordů, když loni v listopadu navrstvili jeden milion mincí do největší pyramidy z mincí, která kdy byla na světě vytvořena.