Rusko potřebuje dostat plyn na Západ, ten se bez ruského plynu neobejde. Zpečetit to má nová rusko-unijní smlouva. Blokuje ji Polsko pro embargo, které Kreml uvalil na dovoz polského masa. Embargo končí, eurotanec kolem plynu ale pokračuje.
Ruský ministr zemědělství Alexej Gordějev po středeční schůzce s polským protějškem oznámil, že ukončení zákazu dovozu polského masa bude podepsáno příští týden.
Skončení embarga, které Kreml na polské maso uvalil v listopadu roku 2005 z hygienických důvodů, lze chápat jako diplomatický úspěch nové vlády Donalda Tuska ve snaze o nápravu vztahů Polska se zahraničím. Jen do počátku letošního roku zákaz způsobil polskému potravinářskému průmyslu škodu ve výši 400 milionů eur, odhadl polský list Rzeczpospolita.
Co za to? Plyn!
Co Moskvu k velkorysosti vedlo? Kremlem jistě nezmítá nezištný zájem poskytnout Tuskově vládě kolbiště, na němž by mohla získat diplomatické ostruhy.
Chce Kreml odměnit Tuskovu vládu za to, že bude, jak nedávno Tusk řekl, „ochotná poslouchat znepokojení Moskvy" z plánované americké protiraketové základny v Polsku? Spíše je ve hře obchod s plynem.
Nezávisle na nové rusko-unijní partnerské smlouvě se Berlín a Moskva snaží prosadit stavbu Severního plynovodu, který má po dně Baltu polskými vodami anebo v jejich blízkosti přivést plyn z ruského Vyborgu do německého Greifswaldu.
Stavebníkem je Nord Stream, v němž většinový podíl má ruský Gazprom, podílejí se německé koncerny BASF a E.ON. Poláci se bojí ztráty výhodného postavení tranzitní země, jíž Kreml nemůže od plynu jen tak odstřihnout, chce-li surovinu dostat na důležitý německý trh. Plynovod nechce.
Válka o plyn přes úsměvy trvá
Spor o plynovod kalí už tak dlouhodobě špatné vztahy Polska s Německem, nejdůležitějším odběratelem ruského plynu. Německo je další pole Tuskova diplomatického napravovacího úsilí. Politici na obou stranách Odry hýří úsměvy, ale spor o plynovod trvá.
V posledních dnech se ujistili, že mezi nimi nejsou žádná tabu a že jsou ochotni jednat o čemkoli, u toho ale zůstalo. Když se dnes setkala s Tuskem kancléřka Angela Merkelová, obě strany setrvaly na neslučitelných stanoviscích: Němci chtějí podmořský plynovod, Poláci ne.
Nejdůležitější trh
Německo je největším evropským spotřebitelem plynu a jeho třetím největším konzumentem (po Spojených státech a Rusku) na světě. Jeho roční spotřeba dosahuje zhruba 100 miliard m3 plynu.
Současně je jeho druhým největším dovozcem (po Spojených státech) s dovozem o objemu 90 procent své spotřeby. Ruský plyn se na spotřebě podílí téměř polovinou. Rusko je naopak největším producentem suroviny s roční produkcí o objemu 641 miliard m3 plynu.
Německo, velký spotřebitel energií, si uložil ambiciózní úkol snižovat emise a zavírat atomové elektrárny. Severní plynovod potřebuje.
Baltské země, východní z obdobných důvodů jako Polsko, Švédsko a Finsko také z důvodů ekologických, se stavbou planovodu nesouhlasí. Gazprom v listopadu přiznal, že stavba se opozdí. Merkelová nicméně dnes potvrdila, že přípravy stavby navzdory Polákům pokračují.
Foto: AP
