Kauza
Mečiar: Soud, parlament i vláda se mýlí. Amnestie platí

Amnestie pro zavlečení syna bývalého slovenského prezidenta Michala Kováče do ciziny v roce 1995 i pro zmařené referendum o vstupu země do NATO a o přímé volbě prezidenta jsou podle někdejšího premiéra Vladimíra Mečiara nadále platné, byť parlament letos rozhodl o jejich zrušení a tento krok potvrdil také ústavní soud. Mečiar, který tyto amnestie vydal, to řekl v diskusní relaci slovenské veřejnoprávní organizace RTVS.

"Amnestie nebyly zrušeny, amnestie jsou nadále platné. (...) Ústavní soud se mýlí. Mýlí se parlament. Mýlí se vláda," uvedl Mečiar, který také dodal, že si za amnestiemi stojí.

Usnesení o zrušení kontroverzních amnestií schválil slovenský parlament letos v dubnu a na konci května ústavní soud platnost zrušení amnestií potvrdil. Ústavní soudci v odůvodnění verdiktu například uvedli, že amnestováním skutků ve věci zavlečení exprezidentova syna Mečiar porušil kromě jiného princip zákazu svévůle, princip ochrany lidských práv a základních hodnot včetně mezinárodních závazků.

Bývalý trojnásobný premiér Mečiar v diskusní relaci ústavní soud za jeho rozhodnutí ve věci amnestií kritizoval. "Považuji ho za nemocný prvek, když dal za pravdu tomu, čemu nelze dát za pravdu," řekl také Mečiar, který už v politice několika let nepůsobí. Amnestie vydal v době, kdy vykonával i některé prezidentské pravomoci, neboť Slovensko přechodně nemělo hlavu státu.

Mečiar se rovněž pustil do prezidenta Andreje Kisky, premiéra Roberta Fica a dalších politiků, kteří zrušení amnestií podpořili. "Boží mlýny melou pomalu a najdou si je. To, co udělali, je v rozporu s ústavou," řekl Mečiar.

Slovenské soudy po zrušení amnestií již otevřely případ zavlečení Kováčova syna do Rakouska i kauzu zmařeného referenda. V případu únosu bylo již před lety obžalováno 13 lidí včetně někdejšího šéfa slovenské tajné služby SIS z Mečiarovy éry Ivana Lexy. V aféře zmařeného referenda by se před soud mohl postavit někdejší ministr vnitra Mečiarovy vlády Gustáv Krajči za to, že v roce 1997 nechal před referendem o vstupu země do NATO a o dalších otázkách vyškrtnout z hlasovacích archů otázku ohledně přímé volby prezidenta.

Zavlečením Kováčova syna do Rakouska chtěla SIS podle některých informací zdiskreditovat prezidenta Kováče, který kritizoval Mečiarovu vládu. Na Kováče mladšího byl v té době v Německu vydán zatykač kvůli údajné zpronevěře v bratislavské firmě Technopol, rakouský soud ho však německé prokuratuře nevydal a vrátil ho na Slovensko. Německá justice pak stíhání Kováče mladšího zastavila. Spolu se zrušením amnestií zrušil slovenský parlament také milost, kterou v aféře Technopol prezident Kováč udělil svému synovi, aby mohl vycestovat do Německa k výpovědi.