Zásadní změny na politické scéně, posílení populistů a hlasů volajících po radikálních řešeních, ale také pokračování dosavadní vlády velké koalice a další volební vítězství dlouholeté kancléřky Angely Merkelové může Německu přinést rok 2017. Na to, jakým směrem se spolková republika spíše vydá, bude mít zásadní vliv zvládání migrace, bezpečnostní situace na domácí půdě i vývoj na mezinárodní scéně.
Politický den D, k němuž budou německé strany směřovat své mnohaměsíční úsilí, přijde na podzim, kdy se uskuteční parlamentní volby. Cestu k nim bude lemovat trojice jarních zemských hlasování v Sársku, Šlesvicku-Holštýnsku a v největší spolkové zemi Severním Porýní-Vestfálsku.
Jako jasný favorit do volebního roku opět vstupuje konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Merkelové, která vyhrála troje předchozí volby do Spolkového sněmu. Další hladké vítězství ale Merkelová, kterou Křesťanskodemokratická unie v prosinci téměř 90 procenty hlasů potvrdila v čele strany, nečeká, a naopak počítá s nejtvrdší a nejtěžší kampaní své politické kariéry; s takovou kampaní, ve které větší roli než fakta budou často hrát emoce.
Prudké útoky na šéfku německé vlády, které kvůli její migrační politice v tomto roce přicházely i od sesterské Křesťanskosociální unie, se přitom dají čekat zejména od Alternativy pro Německo (AfD), která už letos v několika zemských volbách bodovala protiimigrační rétorikou. V příštím roce by se strana, jejíž zástupci mluví o Merkelové opakovaně jako o diktátorce, měla poprvé dostat i do Spolkového sněmu.
Vodou na mlýn preferencí AfD byl od léta 2015 výrazný nárůst počtu běženců, kteří přišli do Německa. Tento počet sice letos, kdy do spolkové republiky dorazilo výrazně méně než 300 tisíc uprchlíků, klesl oproti loňsku na méně než třetinu, případný konec dohody o migraci mezi Evropskou unií a Tureckem by ale mohl přinést nový nápor. Vedle počtu běženců se bude pečlivě sledovat také to, jak se německým úřadům i dobrovolníkům daří integrovat imigranty do společnosti i na pracovní trh.
Tématem bude terorismus
Dalším tématem, které by všechny čtvery volby v roce 2017 mohlo výrazně ovlivnit, je terorismus. Německo letos zažilo několik útoků, z nichž nejkrvavějším byl masakr na berlínském vánočním trhu, který si vyžádal 12 životů. Dalším atentátům zabránily bezpečnostní složky. Pokud by se útoky opakovaly, zvýšila by se nejistota občanů i četnost radikálních postojů, které už nyní nezřídka ústí v otevřené rasistické urážky na sociálních sítích nebo v útoky na uprchlické ubytovny. Zhoršení bezpečnostní situace by také oslabilo vládní strany CDU/CSU a sociální demokracii.
Ty mohou naopak a možná trochu paradoxně profitovat z nestabilní mezinárodní situace. V roce, kdy Británie začíná proces vystoupení z Evropské unie, ve Spojených státech se úřadu prezidenta ujímá Donald Trump a v Sýrii pokračuje občanská válka, je pro řadu Němců důležitá stabilita alespoň na domácí scéně. A tu - i v oblasti financí, kde spolková republika již několik let hospodaří bez schodků - symbolizuje právě Merkelová a jí vedená velká koalice.
Jestli se sociální demokracii, která je druhou nejsilnější stranou, podaří najít někoho, kdy by v tomto ohledu mohl Merkelové konkurovat, se teprve ukáže. Strana se však zatím ani nedokázala rozhodnout, zda na kancléře bude kandidovat její šéf Sigmar Gabriel nebo končící předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Sociální demokraté uspěli letos alespoň při výběru příštího spolkového prezidenta, kterým by se v únoru měl s přehledem stát dosavadní ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.
O tom, koho Steinmeier v nové funkci jmenuje příštím kancléřem, se rozhodne nejspíš ve druhé polovině září. Dosavadní průzkumy naznačují, že by vládu mohla již počtvrté v řadě sestavovat Merkelová, která by se tak vyrovnala velikánům německé politiky Konradu Adenauerovi (v čele spolkové vlády 1949-1963) a Helmutu Kohlovi (1982-1998). Na jakékoli přesné odhady toho, co rok 2017 Německu skutečně přinese, je však na jeho začátku příliš mnoho nejistot.
