Vzhledem k recesi a k nejisté institucionální budoucnosti Evropské unie chtějí některé její státy v čele s Německem zabrzdit přijímání nových zemí. Proti tomu protestují kandidátské země na Balkáně, které se nechtějí stát obětním beránkem krize.
Deset dní po požadavku německé kancléřky Angely Merkelové na "pauzu" v rozšiřování po přijetí Chorvatska někdy v roce 2010 nebo 2011 se ministři zahraničí zemí EU v sobotu setkají v České republice s představiteli zemí, kterým bylo přislíbeno přijetí - Chorvatska, Makedonie, Černé Hory, Albánie, Bosny a Hercegoviny a Srbska.
ČTĚTE TAKÉ: Makedonii neujede vlak do EU. Volby byly regulérní
Šéfdiplomat Lajčák je proti přihlášce Bosny do EU
Chorvati si půjčí přes 31 miliard korun, aby mohli do EU
Tyto země "návrhy Merkelové velmi znervóznily" a doufají, že budou uklidněny, řekl jeden evropský zdroj. Kancléřka zdůvodnila pauzu tím, že než EU přijme další členy, potřebuje se naučit fungovat podle lisabonské smlouvy, která by měla vstoupit v platnost, jak se doufá, začátkem roku 2010.
"Rozšiřování EU má smysl, a dějiny to prokázaly, nejen z politického, ale i z hospodářského hlediska," prohlásil tento týden v Bruselu srbský vicepremiér Božidar Djelić.
Evropský komisař pro rozšíření Olli Rehn s poukazem na zklamané naděje Turecka, jehož jednání o vstupu pokračuje zpomaleným tempem, Evropany vyzval, aby vůči balkánským zemím dodrželi své sliby.
"Eroze" těchto nadějí "poškodila reformy" v Turecku, zdůraznil. "Měli bychom si z toho vzít poučení a vyhnout se tomu, aby se to opakovalo v případě balkánských zemí, které jsou ještě zranitelnější."
Slepá ulička
Podle různých evropských představitelů by se unie neměla připojovat k novému německému postoji, který zatím svádí jen malý počet členských států, jako jsou Belgie a Nizozemsko, a neměla by formálně rozhodnout o přestávce v rozšiřování.
V praxi už je ale proces u mnoha zemí ve slepé uličce.
Pokrok Chorvatska, které zahájilo jednání o přijetí v říjnu 2005 a doufá, že bude přijato příští nebo přespříští rok, už několik měsíců blokuje Slovinsko kvůli hraničnímu sporu zděděnému z dob bývalé Jugoslávie.
Několik členských států, mezi nimi Německo, už také několik týdnů blokuje předání složky s makedonskou kandidaturou Evropské komisi. Nizozemsko zase stále vetuje další postup v případě Srbska, dokud nebude za mřížemi někdejší vojenský velitel bosenských Srbů Ratko Mladić.
Na datum zahájení jednání netrpělivě čeká Makedonie, která je oficiálně kandidátskou zemí už tři roky.
Poslanec Evropského parlamentu za Zelené a specialista na Balkán Joost Lagendijk je přesvědčen, že tato všeobecná pomalost bude pokračovat.
"Je riziko, že po Chorvatsku budou všechna rozhodnutí odložena, dokud nebude jasno kolem lisabonské smlouvy a hospodářského oživení. To se ve svých důsledcích obrátí proti EU, pokud z toho na Balkáně vyjdou posíleni nacionalisté a znovu tam vypuknou konflikty," řekl Lagendijk a dodal, že EU nemůže kolem těchto zemí postavit "ohradu".
Tuto obavu sdílí i komisař Rehn: nebude-li Evropa dodržovat své sliby, "budeme čelit vážným problémům v podobě politické nestability a oslabení vývozních trhů pro evropské výrobky".
Foto: Reuters
