Ochrana klimatu
Merkelová: Svět musí do konce století zastavit emise CO2

Pokud chce svět zajistit trvalou ochranu klimatu, musí se do konce století vzdát technologií, které vytvářejí emise oxidu uhličitého (CO2). V Berlíně to na konferenci o klimatu v rámci takzvaného petersberského dialogu řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Vyzvala rovněž k tomu, aby vyspělé státy poskytly rozvojovým zemím technologie šetrné k životnímu prostředí.

"Potřebujeme dlouhodobou vizi," prohlásila Merkelová. "Musíme ve 21. století, v tomto století prosadit dekarbonizaci, tedy úplnou transformaci k ekonomice nevydávající uhlíkové emise," uvedla kancléřka.

Prvním krokem k odstranění emisí CO2 by se podle kancléřky měl stát pařížský summit, který má v prosinci schvalovat novou globální klimatickou smlouvu. "Musíme prosadit závaznou klimatickou dohodu. A rozhodující je právě slovo závazná," řekla Merkelová.

Francouzský prezident François Hollande po jednání s Merkelovou zdůraznil, že je třeba, aby se k dohodě připojily všechny státy. "Vyspělé země, které musí jít příkladem tím, že zveřejní své závazky ke snížení emisí skleníkových plynů. Připojit se ale musí i rozvojové země, musí pochopit, že to je v zájmu všech," řekl.

Hollande nicméně vyjádřil pochopení pro obavy rozvojových zemí z omezování emisí CO2. "Mnoho těchto zemí se obává, že závazná dohoda by omezila jejich možnosti hospodářského rozvoje," řekl. "Musíme jim ukázat, že jsme na jejich straně. Musíme je technologicky podpořit," dodal.

K podpoře rozvojových zemí vyzvala i Merkelová. "My průmyslové země jsme mnoho let velmi výrazně přispívaly k oteplování klimatu. Nyní máme povinnost ukázat těm, kdo mají ještě rozvoj před sebou, jaké účinnější technologie mohou využívat. Je to tak spravedlivé," řekla.

Německo dá více peněz

Merkelová rovněž slíbila, že Německo do roku 2020 zdvojnásobí svůj roční příspěvek na podporu zavádění obnovitelných zdrojů v rozvojových zemích a na investice, které mají státům pomoct přizpůsobit se klimatickým změnám. V roce 2013 Berlín na tyto účely poskytl dvě miliardy eur (padesát pět miliard korun).

Německá kancléřka také slíbila, že Berlín půjde příkladem ve snižování emisí CO2 a dodrží svůj národní cíl omezit je do roku 2020 o čtyřicet procent proti úrovni roku 1990. "Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je i zdanění uhelných elektráren," řekla kancléřka. "Jednání o tomto nástroji ale ještě není u konce, nechceme ohrozit pracovní místa," upozornila.

Podle návrhu ministerstva hospodářství by německé uhelné elektrárny starší než 20 let měly platit osmnáct až dvacet eur (495 až 550 korun) za každou tunu CO2 vzniklého při výrobě. Proti plánu protestují někteří ekonomové, ale i odbory, které se obávají zániku pracovních míst v elektrárnách i v dolech.

Dohoda z Paříže by měla nahradit Kjótský protokol z roku 1997, většina otázek s ní spojená však zatím nebyla vyřešena. Státy se zatím shodují jen na základním cíli, že globální oteplování by oproti předindustriální době nemělo překročit dva stupně. Není ale jasné, zda se to může podařit.

Německo naléhá mimo jiné na to, aby k ochraně klimatu více přispívaly země, jako je Čína a další prudce se rozvíjející ekonomiky. Nejvíce emisí oxidu uhličitého už v současnosti vypouštějí chudší státy, jež se snaží rozvinout své hospodářství a vyvést miliony lidí z chudoby.