Migrační krizi se Bruselu nedaří řešit, vadí Maďarům

Evropská unie zatím nepřišla s žádným skutečně účinným opatřením, které by pomohlo zvládnout migrační krizi. Po jednání se svým řeckým protějškem Nikosem Kotziasem to dnes v Aténách řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Podle něj je současný příliv uprchlíků jedním z nejvážnějších problémů v historii unie.

"Máme na stole tolik návrhů, o možných východiscích jsme toho už tolik namluvili, ale skutečně účinné řešení tu stále nemáme," řekl šéf maďarské diplomacie po jednání s Kotziasem. "Místo toho, abychom se navzájem napadali a kritizovali, musíme přijít se společným řešením," dodal.

Podle Szijjártóa by měla osmadvacítka rázně zakročit zejména vůči pašerákům lidí, kteří jsou podle něj "mezinárodními zločinci".

Maďarsko bylo až donedávna hlavní tranzitní zemí pro migranty, kteří na území unie vstoupili přes Řecko. Tam letos přes Egejské moře připlulo už přes půl milionu lidí, kteří pak většinou přes Balkán zamířili dál do západní Evropy. Na maďarské území letos přišlo přes 390 tisíc migrantů, v září však maďarská vláda uzavřela hranice se Srbskem a v říjnu i hranice s Chorvatskem, načež se hlavní proud běženců začal přesouvat přes Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko.

V pouhých stovkách se v uplynulých dvou měsících pohybovaly počty migrantů, kteří byli z unie vráceni zpět. Vyplývá to z údajů, které v souvislosti s migrační krizí nabídla novinářům Evropská komise. Její mluvčí Natasha Bertaudová mimo jiné připomněla, že z jedenácti plánovaných hotspotů, kde by měli být uprchlíci registrováni a kde by mělo být rychle rozhodováno o oprávněnosti jejich žádosti o útočiště, zatím fungují jen dva.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker společně s šéfem schůzek vrcholných představitelů členských zemí Donaldem Tuskem napsali dopis všem zemím osmadvacítky. Podle mluvčího komise Margaritise Schinase v něm žádají, aby vlády splnily své závazky dohodnuté na summitech EU.

Některé země sice už zvýšily své příspěvky mezinárodním organizacím, jako je Světový potravinový program (WFP) či Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), přesto stále ze slíbených peněz chybí přes 2,28 miliardy eur (přes 61,5 miliardy Kč).

Evropská komise připomněla, že na migrační krizi je z unijních peněz pro letošní a příští rok vyčleněno 9,2 miliardy eur (asi 248,4 miliardy Kč). Členské země se v září a říjnu zavázaly v mnoha případech dorovnat finanční příspěvky z unijního rozpočtu vlastními penězi.

Ze zveřejněné tabulky mimo jiné vyplývá, že Česko od dohody na mimořádném summitu k migraci na konci září přispělo pěti miliony eur do svěřeneckého fondu pro Sýrii a 200 tisíci eur do WFP. Český příspěvek je tak srovnatelný s penězi, které poskytlo Slovensko, Španělsko, Belgie či Lucembursko. Příspěvky každé ze zemí, jako je Německo, Francie či Británie, přesahují zatím sto milionů eur.

Nefunkční hotspoty, které mají v Itálii a Řecku umožnit rychlou registraci příchozích uprchlíků, zpomalují start už dohodnutého přerozdělení žadatelů o azyl mezi ostatní unijní země. Z celkem 11 plánovaných míst a týmů jsou zatím potřební experti jen na italské Lampeduse a na řeckém ostrově Lesbos.

Ani přerozdělení uprchlíků vlastně ještě nezačalo. Z 26 členských zemí EU zatím jen 14 států oznámilo připravenost převzít v součtu 1375 osob. Za dva roky by přitom mělo být uvnitř EU přesunuto 160 tisíc Syřanů, Iráčanů a Eritrejců, u nichž je pravděpodobné, že nárok na ochranu mají.

Fakticky tak EU v projektu, který v září znamenal nebývalou roztržku mezi členskými zeměmi, přesunula zatím jen několik desítek lidí z Itálie: 48 jich putovalo do Finska a 38 do Švédska.
Ze zveřejněných čísel také vyplývá, že zatím ani jeden migrant nebyl zpět do země původu vrácen z Řecka, které podle pozorovatelů krizi zvládá jen s velkými obtížemi. Z Itálie v říjnu muselo odjet celkem 153 osob, 60 do Tuniska a ostatní do Egypta. Unijní agentura Frontex za stejné období pomohla zorganizovat celkem 13 hromadných leteckých návratů z nejrůznějších zemí EU. Těmito letadly bylo celkem 569 lidí přepraveno zpět, především do Kosova, Albánie, Gruzie a Nigérie. Po jednom letadle s navrátilci mířilo také do Pákistánu a Arménie.

Podle zatím poslední zprávy úřadu UNHCR překonalo od začátku letošního roku Středozemní moře přes 700 tisíc uprchlíků mířících do Evropy. Více než 140 tisíc lidí zvolilo cestu napříč Středozemním mořem ze severoafrických břehů do Itálie, přes 562 tisíc lidí se vydalo na cestu do Evropy přes Turecko a vodami Egejského moře na řecké ostrovy. Přes 3200 lidí nebezpečnou cestu nepřežilo nebo se stále pohřešuje.