Německý ministr vnitra Thomas de Maizière (CDU) v úterý přirovnal zkušenosti Němců vysídleních ze zemí střední a východní Evropy po druhé světové válce ke zkušenostem dnešních uprchlíků. Ani jedné skupině se podle něj často nedostalo pomoci, jakou by potřebovala. De Maizière to řekl při vzpomínce na oběti vysídlování v Německém historickém muzeu v Berlíně.
"Dnes si připomínáme miliony lidí, kteří po druhé světové uprchli nebo byli vyhnáni z dříve německých oblastí ve střední a jihovýchodní Evropě. Miliony lidí, kteří uprchli ze své, často zničené domoviny, do taktéž zpustošené země," uvedl de Maizière.
Obyvatelé poválečného Německa podle něj na nově příchozí často hleděli jako na cizí. V mnoha případech chyběla potřebná solidarita, míní. "Příliš velká byla nouze, strach a obavy. Příliš často se lišila mentalita, zvláštnosti jednotlivých krajanských sdružení nebo rozdíly ve vyznání," uvedl.
"Dnes, o 70 let později, zažíváme ve světě stále válku a násilí, útěk a vyhnání," poznamenal. Dnešní uprchlíci podle něj stejně jako vysídlení Němci přišli o vlast a prožívají smutek kvůli příbuzným, kteří zahynuli.
"Také tito uprchlíci nezažívají všichni jen pomoc a podporu od různých iniciativ, spolků nebo jednotlivců, ale narážejí - a i to patří k pravdě - u části veřejnosti na odmítnutí," řekl de Maizière, podle něhož takový postoj zasahuje i ty, kteří skutečně potřebují pomoc. Mezi důvody odmítání německý ministr zmínil například rozdíly ve způsobu života nebo náboženství.
Do Německa v letech 2015 a 2016 přišlo téměř 1,2 milionu uprchlíků. Největší skupinou mezi těmito běženci jsou Syřané, jejich zemi už několik let pustoší občanská válka. Prvotní nadšení, s jakým v létě roku 2015 řada Němců vítala uprchlíky, postupně do značné míry vyprchalo a změnil se i vládní postoj k přijímání běženců. Přesto i letos do spolkové republiky každý měsíc přichází kolem 15 tisíc žadatelů o azyl.
Po druhé světové válce muselo země střední a východní Evropy opustit 12 až 14 milionů Němců.
