Za bouře otřásající španělskou královskou rodinou, oslabenou skandály a nabízející pohled na nejistého panovníka opírajícího se o berle, se tyčí vysoká postava naděje monarchie, prince Felipeho. Pětačtyřicetiletý následník trůnu, který působí impozantně, ale má pověst vřelého a otevřeného muže, si získává přízeň Španělů tím více, čím více se odvracejí od jeho otce, krále Juana Carlose, jemuž bylo nedávno šestasedmdesát let.
Sportovec s modrýma očima, bývalý člen španělského olympijského týmu v jachtingu, až dosud unikal korupčnímu skandálu, který zasáhl jeho sestru, infantku Cristinu, a jejího manžela. Stává se tak nadějí rodiny, jejíž obliba klesá.
"Je považován za velmi dobře připraveného na státnické povinnosti. Při veřejných vystoupeních působí profesionálně, nedostal se do žádného konfliktu a nevyvolává žádné kontroverze," komentuje ředitel ústavu pro průzkum veřejného mínění Sigma Dos José Miguel de Elias.
Podle posledního průzkumu této agentury vzrostl počet lidí, kteří mají o princi vysoké či dokonce velmi vysoké mínění, v loňském roce o čtyři body, na 66 procent.
Podpora monarchii jako celku poklesla na 49,9 procenta. Příznivé mínění o králi Juanu Carlosovi má jen 41 procent dotázaných. Průzkum přinesl počátkem ledna deník El Mundo.
Král si získal úctu Španělů po smrti diktátora Franciska Franka v roce 1975, když pomohl v zemi nastolit demokracii, ale jeho popularita neodolala několika skandálům.
Především jde o případ korupce týkající se jeho zetě Iňakiho Urdangarina, manžela Felipeho starší sestry Cristiny. Pak mu uškodilo, když si na jaře 2012 vyjel na lov slonů do Botswany. Ten by býval zůstal utajen, kdyby král nemusel být urychleně převezen do vlasti se zraněním. Španěly, jejichž země prochází hlubokou krizí, králův luxusní výlet šokoval.
To vše je třeba připočíst k četným zdravotním problémům Juana Carlose, který se na vojenské přehlídce 6. ledna objevil vyhublý a nejistě se pohybující i s berlemi. To vyvolalo otázky ohledně budoucnosti jeho vlády.
Zdá se však, že nic z toho se prince Felipeho netýká.
"Lidé přirozeně spojují španělskou monarchii s králem Juanem Carlosem," říká José Miguel de Elias. "Konečná zodpovědnost za to, jak monarchie reaguje na Urdangarinovu aféru, připadá králi, nikoli princi, který tedy není skandálem zasažen," dodává.
Od té doby, co skandál propukl, se Felipe střežil toho, aby se na veřejnosti objevil se svou sestrou, obviněnou z defraudace a praní špinavých peněz.
Felipe však stále více vystupuje při oficiálních příležitostech. Loni v září zapůsobil na posluchače, když perfektní angličtinou obhajoval kandidaturu Madridu na pořádání olympijských her v roce 2020.
"Princ na rozdíl od jiných politických lídrů dokáže vyvolat jednomyslnost," uvádí novinář Fermín Urbiola, autor několika publikací o monarchii.
Felipe navíc loni 12. října poprvé předsedal oslavám španělského státního svátku.
Více než polovina Španělů, 56 procent, si podle ústavu Sigma Dos myslí, že by následník trůnu dokázal obnovit prestiž monarchie, kdyby dosedl na trůn.
Navíc Felipe a jeho manželka Letizia s jejich dvěma dcerkami Leonor a Sofií skýtají obrázek rodiny žijící poměrně prostě. Dědic koruny je diskrétnější než jeho otec, známý žoviálním chováním a zálibou v lovu, a provází ho pověst, že rád s každým diskutuje.
"Samozřejmě působí dobrým dojmem, protože je hodně vysoký a elegantně se obléká. Je však také velmi zdvořilý a působí upřímně, člověk se vedle něho cítí dobře," zdůrazňuje úředník Carlos Moreno Saíz, který se s princem setkal na recepci v paláci Zarzuela. "Myslím, že má nezbytné lidské vlastnosti k tomu, aby se stal králem," dodává.
