Na místě katastrofy letounu polského prezidenta u Smolenska vyšetřovatelé našli další takzvanou černou skříňku, doplňkový záznamník polské výroby, který bude rozšifrován v Polsku s účastí ruských expertů.
Údaje z černých skříněk, které se zkoumají v Moskvě, potvrzují, že motory a další přístroje letounu fungovaly až do osudného pádu. "Předběžná analýza údajů z palubních záznamníků a vyšetřování na místě ukázaly, že na palubě nedošlo ani k výbuchu, ani k požáru... Motory letounu byly plně provozuschopné až do srážky se zemí," uvedl ruský vicepremiér Sergej Ivanov.
Ani výbuch, ani požár se neobjevil mezi verzemi vyšetřování, které se od počátku soustřeďovalo na možnou chybu pilotů, špatné počasí či případnou poruchu letounu.
Podle ruských médií si piloti prý nerozuměli s ruskými dispečery. Naopak podle polského rozhlasu tragédii mohla způsobit chyba navigátorů z letiště.
ČTĚTE TAKÉ: Prezidentský pár bude pochován po boku králů
Jeden z nich, penzionovaný plukovník Anatolij Muravjev, dnes v listu Komsomolskaja pravda uvedl, že jeho kolega komunikoval s letounem "rusky a částečně lámanou angličtinou", což "ztěžovalo porozumění". "Dispečer hovořil s pilotem rusky a ostatní mu napovídali věty v angličtině. Těžko říci, zda pilot pochopil, co se mu říká. Jazyková bariéra překážela, a to se mohlo projevit na výsledku letu," připustil dispečer.
Náčelník podle něj varoval piloty před špatným počasím na letišti, ale posádka i bez svolení začala klesat k přistání; návodčí prý nemohli nic dělat. Posádka ani nehlásila své manévry a výšku, možná právě kvůli jazykovým potížím. Náčelník prý řekl, že si s letounem rozumí jen napůl.
Polský Tu-154 šel podle dispečera na přistání v ještě horším počasí než předchozí stroj Il-76, který raději přeletěl na moskevské Vnukovo. "Zpočátku šli na přistání s jistotou, přesně tak, jak měli, bez odchylek. Ale pak se objevily pochyby. Náčelník třikrát dal rozkaz, aby kroužili. Ale posádka neuposlechla, ačkoliv dispečeři varovali, že je viditelnost špatná a musí se připravit odletět na záložní letiště," uvedl Muravjev. "Byli to civilní piloti a my (vojenští dispečeři) nemáme právo jim dávat rozkazy. Pokus o přistání byl jediný, letoun se hned zřítil."
Muravjev si neštěstí vykládá jako "souběh okolností" v podobě mlhy a možné chyby pilotů, kteří ztratili kontrolu nad výškou letounu, a snažili se přistát za každou cenu, protože na palubě byli vysocí hodnostáři, včetně prezidenta Kaczyńského, který prý už jednou sesadil posádku za přistání na záložním letišti.
O tom, že piloti neinformovali letiště o své výšce, hovořil i náčelník řídící věže Pavel Pljusnin. "Možná proto, že nehovořili dobře rusky," uvedl podle serveru Life News. Problém prý mohly činit ruské číslovky. Polská média ale tuto verzi popírají. Kapitán polského letounu podle svých kolegů hovořil rusky plynně a na smolenském letišti o tři dny dříve přistál s premiérem Donaldem Tuskem. A s řídící věží se domlouval rusky.
"Polští vyšetřovatelé zkoumají všechny hypotézy. Nevylučují však, že vina leží i na ruské obsluze letiště," uvedl dnes polský rozhlas. "Nemůžeme vyloučit hypotézu, že piloti byli uvedeni v omyl, anebo prostě špatně slyšeli údaje od kontrolora, který je naváděl na přistání," citoval nejmenovaného prokurátora.
U Smolenska se nachází staré vojenské letiště, které není vybaveno moderním systémem navádění za zhoršené viditelnosti, ale jen radarovým systémem z dob Varšavské smlouvy. To však zvyšuje roli navádění z řídící věže letiště. Její chyba by podle rozhlasu vysvětlovala, proč prezidentovo letadlo dosedalo mimo přistávací dráhu. "Je možné, že prezidentovo letadlo bylo chybně naváděno, je možné, že pilot udělal chybu. Je možné, že katastrofu zavinil souběh okolností," připustil rozhlas.
Foto: ČTK/AP
