Na norsko-ruské hranici je prázdno, proud uprchlíků vyschl

Proud uprchlíků putující arktickou trasou zřejmě vyschl. Norské úřady ohlásily, že v pondělí nepřekročil norské hranice ani jeden žadatel o azyl. Stalo se tak poté, co na nejsevernější výběžek schengenské zóny volného cestování byli vysláni norští policisté, aby se na předsunutém postavení ještě před vlastním hraničním přechodem postarali o to, že na norské území nevstoupí nikdo, kdo nemá víza.

Trasu vedoucí přes Murmansk na severu Ruska do Norska od léta využilo více než tisíc migrantů, hlavně Afghánců, Syřanů, Iráčanů a Íránců. Tato cesta do Evropy byla sice delší, ale bezpečnější než nebezpečná plavba přes Středozemní moře anebo svízelné putování přes Balkán.

Získat ruská víza není pro Syřany problém a na severu se obešli i bez služeb převáděčů. Nevýhodou bylo drsnější počasí, jakož i skutečnost, že Rusové nepouštějí přes hranice do Norska pěší, a tak si uprchlíci museli opatřit alespoň jízdní kolo. Pokud se kola v Murmansku vyprodala, běženci se před hranicemi hromadili.

Norsko ve snaze zvládnout příliv uprchlíků se nejprve rozhodlo vracet do Ruska migranty, kteří měli ruská víza či povolení k pobytu v Rusku, považovaném za bezpečnou zemi pro běžence.

Rusové nicméně minulý týden odmítli od Norů přijmout zpět 37 osob, s odůvodněním, že tito lidé měli víza opravňující jen k jednomu vstupu do Ruska. Přijali však 23 jiných migrantů s vízy umožňujícími opakovaný vstup do země. Vyslání norských policistů na předsunuté pozice před hraničním přechodem má podobným zmatkům zabránit.

Norsko sice není členskou zemí Evropské unie, ale je součástí schengenského prostoru volného cestování. Skandinávská země od počátku roku přijala skoro třicet tisíc žadatelů o azyl. Většina z nich přicestovala přes sousední Švédsko, ale i tento příliv zeslábl: minulý týden o azyl požádalo 968 lidí oproti 2108 v předchozím týdnu. Stále jde o vyšší počet, než bývá obvyklé.

Snížení počtu cizinců v Murmansku podle serveru FlashNord zaznamenaly i tamní nevěstince, stěžující si na pokles poptávky a obratu. Spíše než s uprchlíky však dávají tento jev do souvislosti se zmrazením plánů na těžbu plynu z obřího naleziště Štokman v Barentsově moři, na kterém se měly podílet i západní společnosti.