Napětí v Polsku. Vláda odmítla uznat výrok ústavního soudu

Napjatá situace kolem polského ústavního soudu se v pátek dále zkomplikovala poté, co vláda zablokovala uzákonění jeho verdiktu týkajícího se sporné volby nových soudců. Konzervativní kabinet, který zrušil říjnovou volbu pěti soudců a nahradil je jinou pěticí, odmítá rozsudek uznat kvůli údajně malému počtu soudců, kteří ve věci rozhodovali. Předseda soudu vyzval premiérku k neprodlenému zveřejnění verdiktu ve sbírce zákonů.

Vedoucí úřadu premiérky Beata Kempová ve čtvrtek večer podle listu odeslala předsedovi nejvyšší soudní instance v zemi Andrzeji Rzeplińskému dopis, v němž zdůvodňuje, proč vláda blokuje zveřejnění verdiktu, kterým by vstoupil v platnost. Podle Kempové měl tribunál, který minulý čtvrtek řešil ústavnost říjnové volby soudců, zasednout v plné sestavě. To by znamenalo přítomnost devíti soudců místo pěti, kteří ve věci nakonec rozhodli. Soud má celkem 15 členů, část míst je však v důsledku současné krize neobsazena.

Rzepliński v páteční písemné reakci adresované premiérce Beatě Szydlové uvedl, že vláda nemá pravomoc publikaci verditků soudu zdržovat a podle ústavy by měla zajistit jeho neprodlené zveřejnění. K tomu podle polských médií obvykle dojde do týdne po vynesení rozsudku.

Mluvčí kabinetu Elžbieta Witeková poté řekla, že vláda se nehodlá protivit zákonu a verdikt zveřejní. Rzepliński však podle ní nevysvětlil nejasnosti, které vláda na soudním rozhodnutí shledala.

Soud dal zmíněným verdiktem částečně za pravdu opoziční Občanské platformě (PO), když uvedl, že prezident Andrzej Duda měl neprodleně přijmout slib tří z pěti v říjnu zvolených soudců. Zbylí dva byli podle soudu zvoleni předchozím parlamentem, v němž měla většinu koalice PO, neoprávněně.

Duda však žádnému z těchto soudců šanci zahájit práci nedal a místo toho přijal sliby od pětice zvolené v listopadu parlamentem ovládaným současnou vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS). Pokud by byl výrok soudu publikován, byl by prezident - ještě na jaře člen PiS - nucen se mu podřídit.

Podle zákona o ústavním soudu musí tribunál zasednout v plném složení v několika situacích. Jednou z nich jsou případy "zvláště komplikované či důležité", což je podle deníku Gazeta Wyborcza jediná z podmínek, která by mohla odpovídat tvrzení vlády. O tom, jestli ten který případ toto kritérium splňuje, však rozhoduje sám ústavní soud a jeho předseda.

PiS se podle opozice i řady expertů snaží soud ovládnout, což však výroky soudců posuzujících ústavnost jejích kroků komplikují. Ve středu označil tribunál za protiústavní klíčové části zákona, který rušil říjnovou volbu soudců a mimo jiné PiS umožňoval jmenovat předsedu soudu.

Konzervativci se stali terčem kritiky i za některé další kroky, jimiž krátce po volbách do vedení státních orgánů včetně tajných služeb dosadili své lidi, některé s problematickou minulostí.