Severoatlantická aliance posílí své východní křídlo, kde rozmístí čtyři vícenárodní prapory. Rozhodl o tom v pátek summit NATO ve Varšavě. Organizace tak reaguje na obavy svých východních členů z agresivní ruské politiky. Zároveň ale zdůrazňuje, že Rusko nesmí být izolováno. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že aliance posiluje obranu kvůli nové bezpečnostní situaci, ale zároveň se dál snaží o konstruktivní dialog s Moskvou.
Rozmístění čtyř praporů na východních hranicích aliance potvrdili lídři členských zemí NATO podle očekávání. Prapory budou na místě od příštího roku a to tak dlouho, jak bude potřeba. Vojáci USA se stanou základem praporu v Polsku, Britové v Estonsku, Kanada v Lotyšsku a Německo v Litvě.
Podle Stoltenberga rozhodnutí ukazuje sílu transatlantické vazby a dává jasně najevo, že útok na jednoho spojence bude chápán jako útok na celou alianci. "Mnoho spojenců na jednání oznámilo, že různým způsobem přispěje," podotkl generální tajemník NATO.
Stoltenberg poznamenal, že rozhodnutí o posílení v oblasti o celkem asi 3 až 4 tisíce vojáků, kteří budou na určitou dobu "rotovat" z různých zemí, je založeno na doporučeních vojenských odborníků. Součástí posílení východního křídla NATO bude také větší přítomnost vojáků na jihovýchodě, základem má být vícenárodní brigáda v Rumunsku.
Vojenští plánovači rovněž mají pro říjnové jednání ministrů obrany zemí NATO připravit podklady k diskusi o tom, jak posílit alianční přítomnost ve vzduchu a na moři v oblasti Černého moře.
I když v pátek od některých politiků zazněla vůči Moskvě ostrá slova, alianční lídři zároveň varují před izolací Ruska. "Nechceme novou studenou válku, nechceme nové závody ve zbrojení a nehledáme konfrontaci," řekl Stoltenberg. Připomněl, že Rusko je největší soused NATO, stálý člen Rady bezpečnosti OSN a hraje významnou roli při zvládání bezpečnostních výzev v Evropě i v jejím okolí.
Aliance má podle Stoltenberga právě kvůli vyšší vojenské aktivitě v Evropě zájem dohodnout se s Ruskem na "pravidlech provozu", je totiž třeba vyhnout se nehodám a nedorozuměním. O výsledcích varšavského summitu bude informovat ruskou stranu ve středu na jednání Rady NATO-Rusko.
Stoltenberg bude s Rusy pravděpodobně mluvit i o tom, že summit dnes ohlásil základní operační schopnost systému protiraketové obrany. Znamená to podle generálního tajemníka NATO, že americké lodě ve Španělsku, radar v Turecku a antiraketový systém v Rumunsku nyní dokáží spolupracovat pod aliančním velením a kontrolou.
Dalším důležitým rozhodnutím aliančního summitu je uznání kybernetického prostoru za další operační oblast. Vedle země, vzduchu, vody a vesmíru se tak kyberprostor stal pátou dimenzí, ve které se bude aliance připravovat na případný střet s nepřítelem.
Summit se zabýval i otázkou financování obrany členských zemí. Stoltenberg přivítal, že v minulém roce výdaje na obranu stouply. Ministr obrany Martin Stropnický novinářům řekl, že aliancí doporučovaných dvou procent by Česko, které v současné době na obranu vynakládá kolem jednoho procenta, mohlo dosáhnout v roce 2025.
První ze dvou jednacích dnů summitu zakončila společná večeře aliančních lídrů za účasti představitelů Švédska a Finska. Je to vůbec poprvé, kdy byli zástupci obou severských zemí na takové jednání přizváni.
