Okamžité posílení obrany aliančních zemí v reakci na ukrajinskou krizi v Bruselu oznámil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Slíbil mimo jiné více letadel ve vzduchu, například při intenzivnějším hlídkování v Pobaltí, a lodě v Baltském moři, východním Středomoří i jinde podle potřeby. NATO také uvedlo, že počet ruských vojáků u hranic s Ukrajinou se nijak výrazně nezměnil. Dosud aliance udávala, že Moskva rozmístila v pohraničí až 40 tisíc mužů ve zbrani.
"Přijali jsme vojenské kroky, o nichž si myslíme, že jsou v tomto stadiu nutné k zajištění efektivní kolektivní obrany," poznamenal Rasmussen. Posílení obrany má podle něj demonstrovat sílu alianční solidarity.
"Budeme mít více letadel ve vzduchu, více lodí na vodě a budeme více připraveni na zemi," prohlásil generální tajemník NATO po dnešním jednání aliančních diplomatů. NATO posílí svou připravenost i výcvik a prověří a aktualizuje své obranné plány.
Dohodnutá opatření začne aliance realizovat okamžitě. Další opatření mají v případě potřeby následovat v příštích týdnech a měsících, uvedl Rasmussen. "NATO bude chránit každého spojence a bránit se proti všem hrozbám vůči naší základní bezpečnosti," zdůraznil.
Ochrana aliančních zemí je podle něj klíčovým úkolem NATO. Generální tajemník připomněl, že už dříve bylo rozhodnuto o posílení alianční operace při ochraně vzdušného prostoru tří pobaltských členů či o hlídkových letech strojů AWACS nad Polskem a Rumunskem.
Německo prozatím přispěje k ochraně východních členů NATO vojenskou zásobovací lodí a vysláním až šesti stíhaček Eurofighter. O vyslání dalších posil nechtělo německé ministerstvo obrany spekulovat s tím, že aliance musí nejdříve vypracovat příslušnou strategii.
Loď Elbe (Labe), kterou Berlín využívá k podpoře raketových člunů, minolovek a ponorek, se bude od konce května do počátku srpna v Baltickém moři vést operaci na likvidaci min. Manévry jsou sice dlouho plánované, ale ukrajinská krize jim dodala zvláštní význam. K ochraně Pobaltí původně Německo plánovalo vyslat čtyři stíhačky, nyní jich bude až deset. Němečtí piloti budou spolu s Portugalci střežit vzdušný prostor pobaltských států od září.
Rasmussen zároveň zopakoval názor aliance, že jediným řešením ukrajinské krize je politický dialog. Rusko vyzval, aby přestalo destabilizovat Ukrajinu, stáhlo své vojáky od jejích hranic a jasně se distancovalo od podpory násilných činů "dobře vyzbrojených bojůvek proruských separatistů".
Ruské vojáky u hranic s Ukrajinou považuje NATO za významný destabilizační prvek, představitelé západních zemí proto Moskvu opakovaně vyzývají, aby své ozbrojené síly stáhla. Vrchní velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlove řekl, že počet ruských vojáků v pohraničí v posledních dnech nedoznal žádných významných změn.
Merkelová telefonovala s Putinem
Rusko by mělo zmírnit rétoriku vůči Ukrajině, stáhnout své vojáky od ukrajinských hranic a jasně se distancovat od násilností, za kterými stojí separatisté. V nočním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. Putin kancléřce řekl, že Kyjev se nasazením armády proti rebelům "vydal protiústavním směrem".
"Ostré vyhrocení konfliktu v podstatě uvrhlo zemi na pokraj občanské války," uvedl Kreml k telefonátu mezi Moskvou a Berlínem, který se uskutečnil v úterý v noci.
Merkelová řekla Putinovi, že považuje za hlavní odpovědnost Ruska, aby přispělo k uklidnění situace na Ukrajině. Kancléřčin mluvčí Georg Streiter k tomu dodal, že Merkelová od čtvrteční konference v Ženevě, které se zúčastní zástupci Ruska, Ukrajiny, Spojených států a Evropské unie, očekává podněty k vyřešení krize.
"Stažení ruských vojáků od hranic, umírněná ruská rétorika a také odmítnutí násilných akcí proruských sil by proto byly velmi důležitým příspěvkem k uklidnění situace," citoval Streiter kancléřčinu výzvu Putinovi.
Jaceňuk: Rusko vyváží terorismus
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk obvinil Rusko, že na Ukrajinu vyváží terorismus. Moskva podle něj prostřednictvím svých lidí nasazených přímo na východě země pomáhá tamním proruským ozbrojencům, kteří obsadili vládní budovy a policejní velitelství. Ukrajinský ministr zahraničí uvedl, že ve čtvrtek na schůzce v Ženevě všem přítomných předloží důkazy o ruských aktivitách na Ukrajině.
"Ruská vláda musí okamžitě odvolat členy svých zpravodajských a jiných diverzních skupin, odsoudit činnost teroristů a požadovat, aby opustili obsazené budovy," řekl premiér během jednání vlády v Kyjevě. "Tak Ruská federace ukáže, že má zájem na stabilizaci situace, o čemž mám ale značné pochybnosti," dodal Jaceňuk.
Podle premiéra Rusko buduje v Evropě "novou Berlínskou zeď" a usiluje o návrat studené války. "To, co se nyní děje, ohrožuje Evropu i Evropskou unii," dodal.
Ukrajinskou krizí se má zabývat i čtvrteční jednání zástupců USA, Evropské unie, Ukrajiny a Ruska, kteří se sejdou v Ženevě. Jak uvedl šéf ukrajinské diplomacie Andrij Deščycja, Kyjev tam bude požadovat, aby Moskva přestala podporovat činnost ozbrojených proruských radikálů na východě Ukrajiny a rovněž stáhla své vojáky z ukrajinské hranice. "Budeme také chtít, aby ruský parlament vzal zpět své povolení vyslat vojáky na území Ukrajiny, aby stáhli své vojáky z Krymu a aby vrátili Krym Ukrajině," sdělil Deščycja ukrajinské televizi Espreso TV.
Ukrajinský ministr zahraničí zároveň upozornil, že na východě země operují teroristické skupiny, které Rusko podporuje. "Máme odpovídající důkazy, které předložíme (ruskému ministru zahraničí Sergeji) Lavrovovi i dalším účastníkům setkání," doplnil Deščycja.
Europoslanci o sankcích
Europoslanci dopoledne kritizovali vojenskou přítomnost ruských sil u ukrajinských hranic, která podle nich ohrožuje bezpečnost v Evropě. Evropská unie by se podle nich měla snažit zajistit, aby se neopakoval scénář obsazení Krymu. Během rozpravy o situaci na Ukrajině, které se zúčastnil i český eurokomisař Štefan Füle, vyzvala řada poslanců k přijetí přísných hospodářských sankcí vůči Moskvě.
"Koordinované akce na východě Ukrajiny připomínají krymský scénář ... Ukazuje se, že evropské pojetí svobody a právo na sebeurčení je podrobeno vážné zkoušce," prohlásil na úvod debaty komisař pro rozšíření unie Füle. Podle něj je EU připravena okamžitě po květnových prezidentských volbách připravena podepsat asociační dohodu s Ukrajinou, k níž odmítl přistoupit svržený prezident Viktor Janukovyč. EU také chystá pro Kyjev hospodářskou pomoc.
Řada europoslanců dnes vyzvala k přijetí přísných hospodářských sankcí, neboť dosavadní opatření vůči vybraným ruským představitelům jsou podle nich zcela neúčinná. Podle některých politiků by EU měla zásadně omezit odběr ruské ropy. "Ruské akce jsou opakováním strategie z Podněstří a Gruzie ... Musíme být připraveni na ropné sankce, které poškodí ruskou ekonomiku," řekl nizozemský europoslanec Johannes van Baalen s odkazem na dřívější vojenské akce Ruska v oblastech bývalého Sovětského svazu.
K případnému omezení odběru ruského plynu, které by Moskvu ekonomicky zasáhlo daleko významněji než v případě ropy, se většina debatujících stavěla opatrně. Rezoluci k současné situaci na Ukrajině přijme evropský parlament ve čtvrtek.
