Vítejte v klubu! Krátce před 60. výročím svého vzniku se Severoatlantická aliance rozrostla z 26 na 28 členů. Její řady rozšířily Chorvatsko s Albánií. O jejich vstupu do aliance se rozhodlo už loni v dubnu na summitu NATO v rumunské metropoli Bukurešti. Dnes byl ve Washingtonu formálně dokončen ratifikační proces předáním příslušných dokumentů.
Slavnostně přijme aliance obě země na svém summitu tento týden v Kehlu ve Štrasburku.
Ještě před časem se přitom zdálo, že by schvalovací proces nemusel být do vrcholné schůzky aliance, která se uskuteční 3. až 4. dubna, dokončen. Důvodem byl spor mezi Slovinskem a Chorvatskem o námořní hranici a snahy některých slovinských politiků vyvolat k ratifikaci referendum, kvůli němuž by se vše zdrželo.
Konec dobrý, všechno dobré
Nakonec se však pro vyvolání lidového hlasování nepodařilo sehnat dostatečný počet podpisů a Slovinsko jako poslední z členských zemí bloku přistoupení Chorvatska schválilo.
Ratifikační proces byl formálně dokončen, když velvyslanci Chorvatska a Albánie předali patřičné dokumenty ve Washingtonu, kde jsou ratifikační smlouvy uchovávány.
"Nyní zaujmou plnoprávné místo v této alianci, budou mít plnohodnotný hlas v alianci, rovný všem ostatním spojencům," podotkl Appathurai. Mluvčí NATO připomněl, že obě země se už nyní podílejí na aliančních operacích, například mají své vojáky v Afghánistánu.
Hraniční spor však i nadále komplikuje cestu Chorvatska do jiného uskupení sídlícího v Bruselu - Evropské unie. Slovinsko totiž blokuje přístupová jednání. Aktuálně nicméně mezi oběma zeměmi i jejich partnery v unii probíhají velmi intenzivní jednání o tom, jak z krize ven.
Makedonie ještě ne
Česko je členem NATO od roku 1999. Na loňském summitu v Bukurešti se v souvislosti s rozšířením hovořilo i o dalších několika zemích.
Původně se očekávalo, že by do aliančních řad loni v dubnu na summitu mohla být kromě Slovinska s Chorvatskem přizvána i třetí balkánská země - Makedonie. Té se však nepovedlo vyřešit spor s Řeckem o její jméno. Rozepře, z níž se nepodařilo vymanit dodnes, spočívá v tom, že zatímco Atény tvrdí, že označení Makedonie přísluší jen oblasti na severu Řecka, tak balkánská země se ho ani kvůli vstupu do aliance nehodlá vzdát.
Dalšími dvěma státy, s jejichž vstupem do aliance se počítá, i když v blíže neupřesněném horizontu, jsou Gruzie s Ukrajinou. Ty sice v Bukurešti aliance odmítla zařadit do Akčního plánu členství (MAP), který byl obecně brán za jakýsi předstupeň plného začlenění do NATO, avšak současně jim jednoznačně řekla, že se s nimi do budoucna počítá.
Proti možnému rozšíření bloku dál na východ se ostře staví Rusko, které navíc s Gruzií loni v létě vedlo válku kvůli dvěma separatistickým územím. Právě o vztazích aliance s Moskvou i dalším rozšiřování se budou šéfové států a vlád na summitu ve Štrasburku a Kehlu v pátek a v sobotu bavit. Podle diplomatů se nicméně nedá čekat, že by zde mohl v obou těchto otázkách nastat nějaký zásadní průlom či posun.
Foto: ČTK/AP a Reuters
