Afghánistán je prvním z témat dvoudenního summitu Severoatlantické aliance, který začíná ve velšském Newportu. Dvoudenní schůzka se koná v době, kdy NATO jasně hovoří o nutnosti přehodnocení bezpečnostní situace v Evropě po ruském postupu na Krymu a na východě Ukrajiny.
Jednání lídrů aliančních zemí s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem bude druhým významným bodem programu. Na jednání s Porošenkem lídři aliančních zemí zopakují svou podporu Kyjevu a potvrdí připravenost výrazně se podílet na reformách ukrajinského bezpečnostního sektoru.
Případné otázky dodávek zbrojního materiálu však bude muset Porošenko řešit při dvoustranných jednáních. Jak novinářům před summitem řekl významný alianční činitel, NATO jako takové "žádné zbraně nemá".
Diskuse se nejspíš povede také o ukrajinském obnoveném zájmu o členství v NATO, kam má od summitu v Bukurešti v roce 2008 v zásadě otevřené dveře.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes znovu varoval před pokusy ukončit neutralitu Ukrajiny. Podle něj by to mohlo poškodit národní porozumění. Zároveň řekl, že Moskva je připravena spolu s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) podniknout "praktické kroky" ke zmírnění napětí na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu po telefonátu se svým ukrajinským protějškem Petrem Porošenkem vyzval ukrajinskou armádu i proruské separatisty, aby ukončili boje. Předložil zároveň sedmibodový plán, který má na východní Ukrajině zastavit krveprolití a stabilizovat situaci.
"Doufáme, že tyto (Putinovy) výzvy budou vyslyšeny, zvlášť ze strany Kyjeva a (vůdců povstalců) v Doněcku a Luhansku," řekl dnes šéf ruské diplomacie Lavrov podle agentury Interfax.
Severoatlantická aliance je odhodlána bránit všechny členy aliance, tedy i východní členy. V estonském hlavním městě Tallinnu to ve středu prohlásil americký prezident Barack Obama.
"Pokud se ptáte, kdo vám přijde na pomoc, tak je to NATO v čele se Spojenými státy," řekl Obama. Zároveň však upozornil, že členské země musejí do společné obrany investovat.
Šéf Bílého domu během svého projevu zdůraznil, že neexistuje rozdíl mezi členskými státy NATO. "Obrana Tallinnu, Rigy a Vilniusu je stejně důležitá jako obrana Berlína, Paříže či Londýna," řekl americký prezident s tím, že článek 5 Severoatlantické smlouvy hovoří jasně: útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny.
"Už jednou jste svou nezávislost ztratili. S NATO ji znovu neztratíte," řekl na adresu pobaltských států.
Obama také prohlásil, že NATO nyní jedná o posílení své schopnosti reagovat na nebezpečí. Zároveň dodal, že aliance není zaměřena proti žádné zemi. "Jde o naši kolektivní obranu," prohlásil americký vůdce.
Názory západních komentátorů na nynější summit NATO se někdy až diametrálně různí. Podle komentátora Simona Jenkinse to bude veřejná přehlídka nemohoucnosti. Putin podle něj dobře ví, že NATO do války nepůjde, a tak si může vytvořit na ukrajinsko-ruské hranici vytvořit nárazníkovou zónu pro zájmy Moskvy, píše Jenkins v britském Guardianu.
V zahraniční politice podle něj vždy funguje dvojí metr a falešná politika NATO vůči Kyjevu nahrává síle pána Kremlu. Kyjev bude muset přistoupit na příměří a rozhovory o autonomii. Bude to pro Putina vítězství, konstatuje Jenkins.
Původně měl být hlavním bodem programu summitu NATO Afghánistán, ale kvůli boji Západu a Ruska o Ukrajinu ustoupilo toto téma do pozadí. Vzhledem k tomu, jaké má NATO pod Hindúkušem problémy, to alianci může vyhovovat.
V Afghánistánu NATO na konci roku po více než desetiletí ukončí rozsáhlou mezinárodní misi ISAF. Její partneři jsou hosty dnešního jednání. Kábul, kde stále není znám výsledek nedávných prezidentských voleb, bude reprezentovat ministr obrany.
Od příštího roku chce aliance na omezenou dobu v zemi ponechat asi 12 tisíc lidí v rámci výcvikové a podpůrné mise s názvem Resolute support (Rozhodná podpora). Stále chybí potřebné právní podklady, ale alianční představitelé v kuloárech dávají najevo opatrný optimismus.
Aliance také plánuje výraznou finanční podporu afghánských bezpečnostních sil, jejichž 350 tisíc členů převezme od počátku roku 2015 plnou odpovědnost za bezpečnost v zemi.
Peníze a výcvik afghánských bezpečnostních sil se však mohou ukázat jako marná investice a vyhozené miliardy a miliardy dolarů.
Za Českou republiku se summitu účastní prezident Miloš Zeman spolu s ministry obrany Martinem Stropnickým a zahraničí Lubomírem Zaorálkem, který vzbudil v uplynulých dnech pozornost mimo jiné tím, jak přesně dokázal spočítal ruské vojáky bojující v Donbasu.
