Důstojníci Severoatlantické aliance jsou rozhořčeni. Turecko si chce objednat raketový systém protivzdušné obrany v Číně. Pro Ankaru by byl model z Dálného východu levnější než od západních spojenců a měl by též jiné výhody. NATO se nyní snaží Turky od jejich záměru odradit.
V bruselské centrále NATO to vře. Vysoce postavené důstojníky rozčílily překvapivé plány Turecka zakoupit čínský raketový systém protivzdušné obrany. "Pracujeme pod vysokým tlakem na tom, aby Ankara své nákupní plány neuskutečnila," řekl německému magazínu Spiegel jeden americký generál.
"Není možné, aby partner NATO něco tak důležitého a významného pro bezpečnost získal z Číny," prohlásil Američan. Jiný důstojník, Brit, varuje: "Kdyby si Turecko opravdu objednalo protivzdušné rakety z Číny, otevřelo by tím stavidla bezpečnosti, jež by šla jen těžko zavřít.
Jeho závěr: "Co dělá Turecko, je zrada!"
Turecký Hürriyet Daily News cituje nejmenovaného západního diplomata, podle kterého by byl čínský protivzdušný systém "virem" v řadách aliance. Uvnitř takového kritického systému není podle něj žádné místo pro Čínu.
Velvyslanec jedné ze zemí NATO sdělil dále listu, že nemá ani páru, proč by si Turecko nemělo uvědomit, že Čína bude pro alianci největší bezpečnostní výzvou v příštích dvaceti letech.
Hned poté, co Ankara informovala o svém záměru, vyjádřilo americké ministerstvo zahraničí ohledně této záležitosti vážné znepokojení. Jak uvedl deník Today's Zaman, prezident Barack Obama se při rozhovoru se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem dvakrát zmínil a upozornil na problémy s kompatibilitou.
Totéž zdůrazňují i experti v NATO. Raketový systém protivzdušné obrany z Číny nelze integrovat do systému aliance.
Největší obavy jsou však z toho, že by čínští zbrojní experti získali přístup k datům NATO.
Ankara koketuje s nákupem systému HQ-9, jehož součástí jsou radarem naváděné rakety středního a dlouhého doletu k ničení letadel, raket a dronů ze země. V otázce protivzdušné obrany je Turecko odkázáno na partnery v NATO.
Ankara však usiluje o větší samostatnost, a proto zamýšlí zakoupit svůj vlastní systém. Své produkty Turkům nabídli čtyři výrobci. Za favorita byl považován systém Patriot od amerického konsorcia Raytheon/Lockheed Martin. Naděje si dělali i italsko-francouzský výrobce Eurosam a Rosoboronoexport z Ruska.
Nejvýhodnější nabídku, za 3,44 miliardy dolarů, však Turkům udělala firma China Precision Machinery Import a Export Corporation (CPMIEC). Tento podnik ale je na černé listině americké vlády kvůli zbrojním dodávkám Íránu.
Číňané byli jediní, kdo nepřekročili Turky stanovený strop ceny systému - čtyři miliardy dolarů.
Pro Peking by obchod s Tureckem znamenal průlom na trhu se zbraněmi. Proto vyšel vstříc i požadavku Ankary, aby se část výroby protivzdušného systému přesunula do Turecka.
Turečtí politici argumentují nízkou cenou systému a tím, že jeho začlenění do struktury NATO by technicky nebyl problém. Jestli to ale dojde tak daleko, je otázka. V prohlášení turecké vlády se uvádí, že je rozhodnuto začít s Čínou jednat.
Turecký prezident Abdullah Gül nicméně naznačil, že konečné slovo ještě nepadlo. Čína je nyní sice favoritem, hlavně kvůli technickým a ekonomickým aspektům. Ankara si je však podle něj vědoma svých spojeneckých závazků.
"Vše zvážíme," prohlásil stručně.
