Šla do voleb jako outsider, nad nímž mávali (štítivě) rukou politici i média, a může se pyšnit překvapivým, úctyhodným výsledkem. V boji o křeslo starosty německých Drážďan získala v neděli Tatjana Festerlingová, kandidátka antiislámské strany Pegida, 9,7 procent hlasů. Největší podpoře se s 36 procenty těší společná kandidátka SPD, Zelených a Levice, socialistka Eva-Maria Stangeová. Neboť ale nedosáhla na absolutní většinu hlasů, uskuteční se 5. července druhé volební kolo.
Podle volebních zákonů spolkové země Sasko do něj postupují všichni kandidáti z kola prvního. Šanci na ovládnutí vedení saské metropole však Pegida podle analytiků nemá: kandidáti sociální demokracie (SPD) a Svobodné demokratické strany (FDP) získali přes třicet procent.
Nejvíce, 36 procent hlasů, získala kandidátka SPD a zemská ministryně hospodářství Stangeová, na druhém místě Dirk Hilbert z liberální FDP, který si na své konto připsal 31,7 procenta hlasů.
Za svůj trpký debakl můžou volby označit křesťanští demokraté, jejichž kandidátovi, zemskému ministrovi vnitra Markusi Ulbigovi, dalo hlas jen 15,4 procenta voličů. V Německu už tak není žádné město nad 400 tisíc obyvatel, v jehož čele by stál politik vládní CDU kancléřky Angely Merkelové.
Dosavadní primátorka Helma Oroszová (CDU) ze zdravotních důvodů znovu nekandidovala a Ulbigův velký odstup za oběma vedoucími kandidáty naznačuje, že strana nemá šanci ve druhém kole úřad získat.
I když se část německých médií snaží její nesporný úspěch spíše ignorovat, analytiky doma i v zahraničí přitahuje volební výsledek kandidátky hnutí Pegida (Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu) Festerlingové.
Jediný oficiální volební průzkum zveřejněný před hlasováním, který uskutečnila Technická univerzita Drážďany, jí přisuzoval zisk hlasů mezi jedním až dvěma procenty. Ona však získala 9,7 procenta, což je nejméně pětinásobně více.
Tato skutečnost může mimo jiné oživit chřadnoucí účast na téměř pravidelných pondělních protestních akcích v Drážďanech. Pegida vznikla loni na podzim, rychle proslula svými pravidelnými a početnými shromážděními spojenými s procházkou městem a na svém vrcholu letos v lednu přilákala do centra města téměř třicet tisíc příznivců.
Odnože Pegidy začaly vznikat v dalších německých městech i v zahraničí.
Po masivní mediální a politické kampani zaměřené proti Pegidě a po roztržce v jejím čele začala ale účast na pondělních demonstracích klesat a k jejich většímu oživení nevedla ani návštěva asi nejznámějšího kritika islámu v EU, nizozemského politika Gerta Wilderse, v Drážďanech letos v dubnu.
Tatjana Festerlingová, která se uchází o úřad drážďanského starosty, přišla do Saska z Hamburku a je odpadlicí ze strany Alternativa pro Německo (AfD).
Žena v čele útoku na drážďanskou radnici byl od Pegidy šikovný tah, neboť hnutí začíná připomínat hlavně chlapskou sešlost, dam v jeho řadách ubývá. Poměr pohlaví na nedávných akcích býval zhruba 4:1.
Německá média kritizují, napadají Pegidu s až udivující vervou, jež se rychle stupňovala a nemá daleko k paušálním odsudkům. Demonstranti jsou všemožně zostuzováni, zesměšňováni a (společné) psychogramy, které jim novináři vytvářejí, budí dojem lidských pokřivenců a asociálů.
Takový pegidista je: hloupý, pomatený, včerejší, nemá tušení, neinformovaný, nenávistný, plný zloby a předsudků, nepoučitelný, iracionální, radikální, rasistický... Žádný div, že Pegida si do svého vokabuláře zařadila trochu historicky zatížený výraz Lügenpresse, tedy lživý, prolhaný tisk, který její příznivci rádi skandují.
Že se Pegida zrodila právě v Drážďanech, může na první pohled vypadat paradoxně, protože z patnácti největších měst ve Spolkové republice má saská metropole nejnižší podíl cizinců, zhruba sedm procent. Také pokud jde o region, patří Sasko ke spolkovým zemím s nejmenší imigrantskou populací - kolem 2,8 procenta.
Podle saského volebního zákona v případě, že v prvním kole nikdo nezíská přes padesát procent hlasů, postupují do druhého kola všichni uchazeči o primátorský post z prvního kola. Není ale vyloučeno, že se některý z nich vzdá kandidatury. Vítězem druhého kola voleb se stane ten kandidát, který získá nejvyšší počet hlasů.
