Evropská komise představila reformu způsobu, jakým osmadvacítka řeší žádosti o azyl. Stávající pravidlo, že žádost má na starost první země, kam uchazeč vstoupí, má být podle očekávání doplněno o krizový mechanismus přerozdělování do dalších států EU. Spouštěný by byl automaticky v případě vysokého počtu žadatelů v některé členské zemi. Ze systému bude možné se dočasně vyplatit částkou 250 tisíc eur (6,75 milionu korun) za jednoho odmítnutého žadatele.
O návrhu komise bude jednat europarlament a také členské země EU, kde nemá podobné řešení jednoznačnou podporu.
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans novinářům připomněl, že v migrační krizi bylo v důsledku nedostatků stávajících pravidel několik zemí EU vystaveno "neuvěřitelnému" tlaku. Řecko, ale také Itálie, v minulých měsících zvládaly tisíce příchozích jen s krajními obtížemi.
Celá navržená reforma systému tak podle něj směřuje k opravě těch částí existujícího takzvaného dublinského systému, které se nyní ukazují jako nefunkční. Komise navržené novinky označuje za "spravedlivější systém, založený na solidaritě".
Česká republika patří mezi státy, které plány na přerozdělování žadatelů o azyl jednoznačně odmítají a loni byly přehlasovány v otázce podobného mimořádného opatření. Především země ze středu a východu EU totiž poukazují na nefunkčnost přerozdělování žadatelů o azyl dlouhodobě, některé se kvůli věci obrátily na unijní soud.
Timmermans ale prohlásil, že pokud osmadvacítka nenajde způsob, jak se při zvládání uprchlické krize podělit o odpovědnost, nakonec krizi žádný člen EU sám o sobě nezvládne.
Jednání členských zemí o návrhu může trvat několik let, naznačovali v minulých dnech diplomaté. Velká Británie a Irsko se mohou rozhodnout, zda se budou na novém systému podílet.
"Buď budeme této výzvě čelit společně, nebo vůbec rezignujeme na to, že se jí budeme zabývat. S těžkými důsledky pro všechny. Protože jestli nebude solidarita zde, tak velmi brzy nebude nikde, ani v jiných oblastech," varoval Timmermans. Celý evropský projekt by tak podle něj dostal velkou ránu.
Základem návrhu komise je "opravný mechanismus", který automaticky určí, že některý stát čelí neúměrně vysokému počtu žádostí o azyl. Příslušná referenční hodnota, tedy normálně zvládnutelný počet žádostí, má podle představy komise stejnou měrou záviset na bohatství a velikosti populace dané země.
Pokud v konkrétním státu bude podáno žádostí o azyl nad 150 procent této hodnoty, budou všichni další žadatelé přerozdělováni podle stejně určené kvóty mezi ty další členy EU, kde jsou počty žádostí nižší než jejich referenční hodnota. Mechanismus bude platit do té doby, než se v dotyčné zemi množství žadatelů opět sníží pod 150 procent referenčního počtu.
Členská země má také mít možnost dočasně se z automatického mechanismu vyplatit. Částku 250 tisíc eur bude ale muset platit za každého "svého" žadatele o azyl té zemi osmadvacítky, která se tohoto člověka ujme, navrhuje unijní exekutiva.
Timmermans v této souvislosti připomněl mnohdy neúměrnou zátěž, kterou v důsledku migrační krize nesou některé místní či regionální komunity. Právě jim by měly pomoci peníze od zemí, které se z "výjimečných důvodů" nebudou na systému podílet.
Vysoká částka, o níž někteří unijní činitelé v minulosti mluvili jako o pokutě či trestu, je podle něj naopak "výrazem solidarity" a zohledňuje dlouhodobé náklady na azylanta, včetně oblastí jako bydlení, školství či zdravotnictví.
Návrh předpokládá zachování existujícího pravidla o slučování rodin, v takovém případě žádost o azyl posuzuje ten stát, kde má žadatel rodinu. Systém posuzování žádostí má být efektivnější.
Žadatelům o azyl má být také znemožněn takzvaný "druhotný" pohyb po unijním území - například tím, že budou mít nárok na podporu ve zboží a jen na určitém místě a také budou čelit "proporčním důsledkům" v případě, že pravidla poruší.
Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos před novináři připomněl rovněž plán reformy unijního systému Eurodac, tak aby bylo možné lépe uchovávat data o občanech třetích zemí, kteří v EU pobývali neregulérně.
Součástí změn má být také přeměna stávajícího Evropského podpůrného azylového úřadu (EASO) v budoucí Evropskou agenturu pro azyl s posílenými pravomocemi a rozšířenou působností.
