Islámský terorismus a rostoucí počet krajně pravicových útoků jsou v současnosti největšími bezpečnostními hrozbami v Německu. Na dnešní tiskové konferenci to prohlásili německý ministr vnitra Wolfgang Schäuble a šéf Spolkového úřadu na ochranu ústavy Heinz Fromm.
Stále větší je podle Schäubleho nebezpečí islámského terorismu vycházející přímo z Německa. Podle Fromma navíc dostává "novou kvalitu". Teroristé si Německo cíleně vybírají také jako terč svých aktivit, uvedl Fromm při dnešním představení výroční zprávy svého úřadu za loňský rok.
ČTĚTE TAKÉ: Vstanu jen kvůli Alláhovi, řekl soudci údajný terorista
SRN: Neonacisté před kolapsem, ale se starým šéfem
Muslimské skupiny jako Milli Görüs a Muslimské bratrstvo (Muslimbruderschaft) se snaží v Německu šířit pravidla islámského práva šaríja. Jako nebezpečné označuje zpráva Spolkového úřadu na ochranu ústavy výslovně přistěhovalce druhé generace a radikální konvertity v Německu, kteří jezdí do Pákistánu a tam se podrobují výcviku u al-Kajdy a dalších radikálních skupin.
Za znepokojující označil ministr vnitra také rostoucí počet neonacistů v Německu a jejich útoků. Němců hlásících se ke krajní pravici je asi 9 500. Na svědomí měli v minulém roce téměř 20 tisíc útoků, tisíc z toho násilných. To je o téměř 16 procent více než o rok dříve.
Za zvláště nebezpečné platí Autonomní nacionalisté, kteří při pochodech vystupují jako černý blok a často jsou zapleteni do rozmíšek a bitek s protidemonstranty.
Členů neonacistické Národnědemokratické strany Německa (NPD) naopak ubývá, konstatuje zpráva Frommova úřadu.
Schäuble při této příležitosti odmítl, že by vláda uvažovala o druhém pokusu zakázat tuto extremistickou formaci, která se již dostala do dvou regionálních parlamentů. V roce 2003 se proti takovému kroku berlínského kabinetu postavil německý ústavní soud.
Podle Spolkového úřadu na ochranu ústavy se množí rovněž násilnosti páchané levicovými radikály. Do tohoto spektra zpráva úřadu řadí 6 300 osob.
Zvláštní kapitolou je sílící internetová špionáž, která je zaměřena proti průmyslovým podnikům a vládním orgánům. Hackeři pracují na objednávku zahraničních tajných služeb - nejčastěji prý z Ruské federace a Číny.
Foto: Reuters
