Jasný triumf
Němci mají prvního prezidenta z NDR, teologa Gaucka

Novým německým prezidentem se stal Joachim Gauck. Dvaasedmdesátiletého evangelického teologa a bojovníka za občanská práva v někdejší socialistické NDR podle očekávání zvolila výrazná většina členů Spolkového shromáždění hned v prvním kole hlasování. Gauck je prvním nestraníkem v čele Spolkové republiky, který navíc strávil většinu života na bývalém komunistickém východě.

Gauckovo vítězství však nakonec nebylo tak drtivé, jak se předpokládalo. Jako společný kandidát vládní koalice a dvou nejsilnějších opozičních formací - sociální demokracie (SPD) a Zelených - měl naději na 1100 hlasů od 1240 členů Spolkového shromáždění složeného z poslanců a zástupců všech 16 regionálních parlamentů. Respektovaný a populární Gauck však nakonec získal "pouze" 991 hlasů poté, co se 108 delegátů zdrželo.

"Jaká krásná neděle!" prohlásil přesto rodák z Rostocku po oznámení výsledků hlasování. Zároveň připomněl, že ve stejný den před 22 lety mohli východní Němci poprvé svobodně volit, a zdůraznil význam svobody a odpovědnosti ve společnosti, což jsou nejčastější témata jeho vystoupení.

Gauck nastínil, že se jako prezident chce podílet na sbližování politiky a normálních občanů. "Všemi svými silami a z celého svého srdce říkám 'ano' odpovědnosti, kterou jste na mne přenesli," řekl Gauck a slíbil, že se kromě vnitřních problémů Německa zaměří i na otázky, které hýbou současnou Evropou a světem.

Vedle prvního šéfa úřadu na odhalování činnosti východoněmecké tajné policie (Stasi) kandidovala protinacistická aktivistka Beate Klarsfeldová, kterou nominovala opoziční postkomunistická strana Levice a která si připsala 126 hlasů. Krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD) do boje o prezidentské křeslo vyslala revizionistického historika Olafa Roseho, který dostal tři hlasy. Osm delegátů se nedostavilo a čtyři hlasy byly neplatné.

Troje volby za tři roky

Volba nové hlavy státu se konala měsíc po rezignaci Christiana Wulffa, který funkci složil pod tíhou afér z doby, kdy vedl zemskou vládu spolkové země Dolní Sasko. V čele Spolkové republiky stál Wulff necelých 20 měsíců místo obvyklých pěti let, na které je německý prezident volen. Byl to už třetí výběr hlavy Německa za poslední tři roky, neboť i Wulffův předchůdce Horst Köhler abdikoval.

Němci od Gaucka očekávají, že ve funkci vydrží alespoň jedno pětileté období, jak na úvod Spolkového shromáždění prohlásil předseda dolní parlamentní komory Norbert Lammert. Doufají současně, že navrátí důstojnost tomuto převážně reprezentativnímu úřadu, jehož renomé poškodily Wulffovy skandály.

Gauck se stal jedenáctým spolkovým prezidentem. Úřadu by se měl ujmout už v pondělí, ale prezidentskou přísahu složí až v pátek na společné schůzi obou komor parlamentu. Do prezidentského zámku Bellevue si s sebou přivede svou životní družku, novinářku Danielu Schadtovou.

Kancléřka volbu přivítala

Německo má ve svém čele dva východní Němce a současně evangelíky. Stejného vyznání a původu je i kancléřka Angela Merkelová, kterou s Gauckem spojuje také silný konzervatismus.

Jejich vztahy však nejsou zcela ideální od předposlední prezidentské volby před necelými dvěma roky, kdy kancléřčina koalice proti Gauckovi, tehdy kandidátovi SPD a Zelených, nasadila Wulffa. Ani po jeho abdikaci zprvu nesouhlasila s novou kandidaturou někdejšího východoněmeckého pastora na nejvyšší post.

Nyní však premiérka Gauckovu volbu přivítala a ocenila širokou podporu, které se mu dostalo. Na mediální spekulace, že se nový prezident může stát nepříjemným kritikem její vlády, Merkelová v rozhovoru pro veřejnoprávní kanály ARD a ZDF poznamenala, že odlišný pohled na některé věci je normální.