V Německu se v poslední době rozproudila debata o většinové kultuře; o tom, jestli je nutné ji definovat či aktivně prosazovat. Názory mezi politiky jsou přitom značně odlišné. Zatímco konzervativní unie CDU/CSU i Alternativa pro Německo (AfD) většinovou kulturu prosazují, ostatní strany jsou k tomuto konceptu spíše skeptické.
O takzvané Leitkultur, tedy většinové, vedoucí, národní či dominantní kultuře se v Německu debatuje se střídavou intenzitou už téměř dvacet let. Jde především o to, do jaké míry by migranti přicházející do Německa měli přijímat německé hodnoty, zvyky a tradice a zda by měl německý způsob života zaujímat ve společnosti dominantní postavení.
Debata nyní ožila kvůli velkému počtu běženců, kteří do Spolkové republiky přišli v uplynulých dvou letech, ale i kvůli nadcházejícím parlamentním volbám. Svým příspěvkem v nejčtenějším deníku Bild se o to postaral německý ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU). Vyjadřuje v něm přesvědčení, že by Německo jasně definovanou většinovou kulturu mít mělo a také uvádí konkrétní - podle kritiků někdy až banální - příklady.
"Říkáme své jméno. K pozdravu si podáváme ruku. ... Ukazujeme si obličej. Nejsme v burce," napsal třeba de Maizière, který tím zjevně narážel na to, že malá část muslimů žijících ve spolkové republice takové chování odmítá.
"Naše země je formována křesťanstvím. Žijeme v náboženském míru. Základem pro to je bezpodmínečná přednost práva před všemi náboženskými pravidly v oblasti státního nebo společenského života," uvedl také ministr vnitra, podle něhož je v Německu náboženství tmelem společnosti, nikoliv klínem.
V dalších částech textu pak zmínil například prozápadní a proevropskou orientaci země, osvícený patriotismus, kulturnost národa, odmítání násilí, důraz na vzdělání nebo výkon. Tyto všechny hodnoty jsou podle de Maizièra vedle společného jazyka, ústavy a dodržování základních práv a svobod tím, co společnost drží při sobě. Když si je společnost takovou Leitkultur jista a naplno ji žije, je podle ministra silná a zároveň snadněji schopná integrovat přistěhovalce.
Ve volání po většinové či vedoucí kultuře není křesťanský demokrat de Maizière sám, už na konci loňského roku ji do svého programu zařadila bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), podle níž nesmí existovat paralelní společnost, ale jen jedna společnost. Důraz na prosazování většinové kultury klade také k migraci velmi kritická Alternativa pro Německo.
I z tohoto důvodu koaliční sociální demokraté (SPD) text de Maizièra označili za součást začínající volební kampaně, jíž se snaží přilákat zpět část voličů, která se odklonila od křesťanských demokratů kancléřky Angely Merkelové.
Kandidát sociálních demokratů na kancléře Martin Schulz vyjádřil přesvědčení, že jde o umělou debatu. "Německá většinová kultura je svoboda, spravedlnost a dobré soužití, tak jak to stojí ústavě," nechal se slyšet. Místopředseda SPD Ralf Stegner ministra vnitra obvinil z toho, že svými nesouvislými myšlenkami rozděluje společnost.
Šéf svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner má za to, že iniciativa de Maizièra má odvést pozornost od toho, že CDU není schopna uzákonit moderní přistěhovaleckou politiku. "Namísto toho teď znovu ohřívá staré debaty," míní. S pochopením se ministr vnitra nesetkal ani u opozičních Zelených nebo Levice.
Vzhledem k blížícím se zářijovým volbám však podle pozorovatelů rozhodně není vyloučeno, že se z většinové kultury znovu stane téma. Většina německých obyvatel by s tím koneckonců asi problém neměla. Nedávný průzkum veřejného mínění pro časopis Focus totiž ukázal, že 52,5 procenta dotázaných považuje německou většinovou kulturu za nutnou, jen 25,3 nikoliv. Jako její nejdůležitější součásti obyvatelé spolkové republiky vnímají německý jazyk, přihlášení se k ústavě, rovnoprávnost mužů a žen a odmítání radikálních pozic.
