Německá vláda nemusí předat parlamentnímu vyšetřovacímu výboru tajný seznam cílů špionáže americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA), se kterou Berlín spolupracoval. Rozhodl o tom spolkový ústavní soud v Karlsruhe. Odkrýt seznam vláda odmítá, ačkoli sama kancléřka Angela Merkelová byla terčem amerického sledování.
Podle soudu zájem vlády na zachování utajení převažuje nad zájmem výboru o informace, uvádí usnesení z poloviny října, které bylo dnes vyhlášeno. Vydání seznamu bez souhlasu USA by prý mohlo narušit funkčnost zpravodajských služeb, a tedy i schopnost Berlína jednat v zahraničně a bezpečnostně politické oblasti.
Na seznamu se nacházejí telefonní čísla, e-maily a IP adresy, které údajně NSA předala německá zpravodajská služba BND. Ta Američanům podle magazínu Der Spiegel léta pomáhala se sledováním evropských podnikatelů a politiků.
Závěr soudu schvalující utajení seznamu kritizovaly opoziční strany. "Toto rozhodnutí signalizuje, že si tajné služby mohou dál dělat, co chtějí, nerušeně od parlamentní kontroly," řekla zákonodárkyně za Levici Martina Rennerová.
"Velké části mnohaleté nezákonné praxe BND zůstanou nyní zatemněné. Další skandály a masivní porušování základních práv jsou (tak) předprogramovány," prohlásil poslanec za stranu Zelených Konstantin von Notz. Německé kancléřství, pod které BND spadá, v minulosti bez podrobností uvedlo, že byly v činnosti služby zjištěny určité nesrovnalosti. Merkelová sama byla terčem odposlechů NSA, stejně jako ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Vyplývá to ze zdrojů serveru WikiLeaks, podle kterého NSA sledovala také poslední tři francouzské prezidenty včetně toho současného, Françoise Hollanda.
BND prý NSA pomáhala s výzvědnými aktivitami například proti rakouským politikům. Podle magazínu Der Spiegel přitom BND také sama vedla do roku 2013 vlastní rozsáhlou špionáž komunikace velvyslanectví spojenců z EU i USA. Rozvědka se podle německého týdeníku zajímala například o francouzské či americké cíle. BND podle médií odposlouchávala i někdejšího francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabiuse.
