Stavěla se celkem tři roky. Dnes byl dosud největší muslimský svatostánek na území Spolkové republiky otevřen ve čtvrti Marxloh v Duisburgu. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil i premiér Severního Porýní-Vestfálska Jürgen Rüttgers a někteří katoličtí a evangeličtí hodnostáři. Oproti mešitám v jiných částech Německa nedoprovázely stavbu v Duisburgu téměř žádné spory a protesty.
Stavitelem mešity je islámská obec Ditib-Merkez. Většina mešit, jež nyní v Německu vyrůstají téměř jako houby po dešti, vzniká z iniciativy DITIB, což je německá odnož tureckého náboženského úřadu Diyanet.
Kupole stavby, která už je otevřená pro veřejnost, dosahuje výšky 23 metrů. Minaret se tyčí do výše 34 metrů. Mešita je vystavěna v tradičním osmanském stylu a má užitnou plochu 2500 metrů čtverečních.
Na projektu za 7,5 milionu eur se podílí i zemská vláda Severního Porýní-Vestfálska, a sice částkou tři miliony eur. K protestům obyvatel z okolí, jako tomu bylo například nedávno v Kolíně nad Rýnem nebo ve východním Berlíně, v Duisburgu nedošlo.
Svatostánek nabízí místo pro 1200 lidí v přízemí a na empoře. Pod střechou sestávající z jedné velké kupole, čtyřmi polokupolemi a dvěma menšími kupolemi jsou i restaurace, místnosti pro semináře a archiv. Střechu pokrývá měď a fasáda je ze světlého betonu.
Po dnešním oficiálním otevření mešity následovaly oslavy, které budou trvat celý týden a během nichž jsou zvláště vítáni nemuslimové. Součástí slavnostního týdne jsou i vzdělávací programy.
V plánu jsou rovněž dvě sympozia na téma mimoškolní islámská věrouka či vystoupení hip-hopových a tanečních skupin.
Mešita bude sloužit hlavně turecké komunitě, jejíž první zástupci přišli do Duisburgu v padesátých letech minulého století.Tehdy byli v tamním těžkém průmyslu vítání s otevřenou náručí.
Dnes, stejně jako jinde v Německu, provází také v Duisburgu někdejší ideje multikulturalismu nemalá skepse. Než se přestěhovali do svého nového svatostánku ve čtvrti Marxloh, využívali členové náboženské obce Ditib-Merkez jako modlitebnu dvě desítky let bývalou kantýnu dolu Marxloh.
Zhruba třetina obyvatel čtvrti Marxloh má přistěhovalecký původ. Ve čtvrti, která byla dosud v Německu známá svými sociálními problémy, se přitom právě díky mešitě rozvinul v řadě směrů příkladný dialog mezi muslimy, katolíky a protestanty.
Foto: Ditib-Merkez-Gemeinde
