Německo nastavuje uprchlíkům dvojí tvář

Německo ukazuje v postoji k přistěhovalcům dvojí tvář: Na jedné straně se dobrovolníci zapojují do pomoci imigrantům, zároveň se ale opakují žhářské útoky na ubytovny pro běžence. Podle aktivistky Anetty Kahaneové je tato rozpolcenost důsledkem rozdělení Německa, protože útoky proti přistěhovalcům se odehrávají zejména na území někdejší komunistické Německé demokratické republiky (NDR). Ministr vnitra Porýní-Falce Roger Lewentz soudí, že východní Němci se kvůli železné oponě nenaučili žít vedle jiných kultur.

Policejní statistiky ukazují, že v bývalé NDR je mnohem víc fyzických útoků na cizince než ve zbytku země. Žhářských útoků na ubytovny pro žadatele o azyl je v obou částech Německa podobné množství, Kahaneová ale upozornila, že v přepočtu na obyvatele je východ země vůči imigrantům agresivnější. Na území bývalé NDR žije 13 milionů lidí, ve zbytku Německa 68 milionů.

"Ve vztahu k přistěhovalcům pro mě Německo i po 25 letech zůstává rozděleným státem," řekla rodačka z východního Berlína Kahaneová, která vede Nadaci Amadeu Antonia zaměřenou na pomoc obětem krajně pravicového násilí. "Na západě panuje i přes řadu problémů určitá normalita ve vztahu k imigrantům. Lidé v bývalé NDR si naopak nechtějí přiznat, že Německo je přistěhovalecký stát a že cizinci mezi námi jednoduše žijí a žít budou," uvedla.

"Přistěhovalci u lidí na východě zjevně vyvolávají strach a xenofobii. A to v míře, jakou jsme tady na západě nepovažovali za možnou," řekl deníku Die Welt sociálnědemokratický politik Lewentz.

"Východ po desítky let nezažil velký příchod lidí z odlišných kultur. A život vedle lidí, kteří jsou přistěhovaleckého původu, je něco, co se člověk musí učit," uvedl Lewentz. Západní Německo podle něj díky své historické zkušenosti s přistěhovalci, kteří pomáhali k hospodářskému rozvoji země, vnímá běžence jako obohacení, ne jako hrozbu.

"Problém je v tom, že socialistický režim v NDR podporoval nacionalistické vidění světa a uzavřené hranice bránily výraznějšímu přistěhovalectví. Lidé si tak nezvykli na soužití s menšinami. Tehdejší systém se navíc i existující menšiny snažil odsunovat stranou," souhlasí s Lewentzem Kahaneová. Podobný problém mají podle ní všechny evropské postkomunistické země, i proto je nyní podle aktivistky i v Česku, v Maďarsku či v Polsku jen malá ochota starat se o uprchlíky.

Výpady proti cizincům byly podle Kahaneové na území někdejší NDR patrné už v první polovině 90. let. "Spolková vláda ale tehdy tyto problémy ignorovala. Zdejší společnost si to vyložila jako signál, že to, co dělají, je v pořádku. A proto na východě dodnes panuje pocit, že je možné udržet tuto oblast bez cizinců," řekla Kahaneová.