Německo už migranty neláká, Turci se vracejí domů

Německo přestává být vysněným cílem pro migranty. Loni už druhý rok po sobě zemi více lidí opustilo, než se jich do ní přistěhovalo. Alarmující pro Němce je zejména fakt, že odcházejí vzdělaní lidé, zatímco nový domov a obživu hledají často méně kvalifikované síly. Tento trend se týká i početné turecké menšiny.

Podle údajů německého statistického úřadu přišlo loni do Německa 721 tisíc lidí. Většina z nich pocházela ze střední a východní Evropy - převážně z Polska, Rumunska, Bulharska a Maďarska. Druhou nejpočetnější skupinu tvořili sami Němci, kteří se vraceli domů. "To je zcela neproblematická mobilita v rámci vnitřního trhu Evropské unie," komentoval to v časopisu Focus Heinz Fassmann, člen německé odborné rady pro integraci a migraci.

Opačným směrem zamířilo ve stejném období 734 tisíc osob. Experti upozorňují, že tento trend spolu s negativním demografickým vývojem může narušit fungování sociálního státu v Německu, který podle Focusu počítá s každoročním přírůstkem dvě stě tisíc migrantů.

ČTĚTE TAKÉ: Němci zřídili horkou linku pro (polepšené) islamisty 
                        Hlupáky ne. Německo volá po IQ testech pro imigranty

Symbolicky se to odráží i na chování jedné z největších menšin v Německu - Turcích. Ještě na přelomu tisíciletí představovali typickou skupinu přistěhovalců, kteří jako takzvaní gastarbeiteři přicházeli od 60. let minulého století po desetitisících do Německa za prací a v současnosti tam tvoří zhruba třímilionovou komunitu.

Loni jich podle německých statistiků přišlo okolo třiceti tisíc, zatímco do Turecka se přestěhovalo o deset tisíc lidí více - převážně Němci tureckého původu. Většinou to jsou mladí absolventi vysokých škol, kterým stát na Bosporu nabízí možnost lepšího uplatnění a ohodnocení. Mnoho z nich spojuje i pocit, že nepatří do německé společnosti. To byl také důvod, proč se do Turecka vydal nyní osmatřicetiletý Ömer Küčükbaj.

"Nějak jsem si v Německu připadal jen jako cizinec," svěřil se časopisu Der Spiegel syn gastarbeiterů, který vyrůstal v bavorském Eggenfeldenu a před odchodem do vlasti svých předků neuměl vůbec turecky. "Pro své spolužáky jsem byl prostě jen Turek. Tak jsem chtěl vyzkoušet, jaké to je být Turkem," dodal. Dnes pracuje v jednom z istanbulských callcenter. Většina z jeho více než 250 kolegů jsou prý také němečtí Turci.

Dveře otevřené

Tento podnik není podle Spiegelu žádnou výjimkou. Například střední a vrcholný management turecké odbočky automobilky Mercedes Benz tvoří němečtí Turci z třiceti procent. Podle průzkumu dortmundského institutu Futureorg v současnosti dokonce každý třetí německo-turecký student plánuje svou budoucnost v Turecku, nikoli v Německu. "Mají tam výrazně lepší šance na vzestup než v Německu," tvrdí vedoucí německo-turecké obchodní komory Marc Landau.

Kvůli tomu odešla i sedmatřicetiletá architektka Emine Šahinová. Nikdy prý neměla pocit, že je v Německu kvůli svému původu diskriminována, v Turecku ale viděla příležitost k uplatnění. "Mnozí ještě nepochopili, jaký potenciál skrývají vzdělaní němečtí Turci," řekla Spiegelu. Zatímco pro ně jsou šance na tureckém trhu prakticky neomezené, nekvalifikovaní němečtí Turci se tam uplatňují těžko, a proto podle časopisu raději zůstávají v Německu.

Německá vláda se snaží tento "odliv mozků" zvrátit. Nejnověji přišel ministr průmyslu Rainer Brüderle s návrhem přilákat zahraniční experty a kvalifikované síly na "uvítací finanční prémii". Tuto myšlenku ale odmítla kancléřka Angela Merkelová i odborníci na pracovní trh.

PSALI JSME: Mladí němečtí křesťané jsou proti mešitám i jeslím
                      Arabové v Berlíně mají reprezentativní mešitu
                      Turci krmí Němce. Nejoblíbenější rychlovka kebab

Heinz Fassmann se dívá na tyto snahy skepticky. "Německo už nebude vnímáno jako země pro přistěhovalce," tvrdí člen německé odborné rady pro integraci a migraci. USA a Británie mají podle něj více předností - zejména mezinárodně rozšířenou řeč.

Foto: www.profimedia.cz