Koaliční dohoda konzervativců (CDU/CSU) a sociálních demokratů (SPD) v Berlíně, v níž se žongluje se zpoplatněním německých dálnic pro cizince, alarmovala vlády ve dvou sousedních zemích. Rakousko hrozí Němcům právními kroky a též Nizozemí zvažuje žalobu u Soudního dvora Evropské unie. Česko zatím mlčí. Bojí se na svého velkého souseda dupnout?
Podle toho, co je zatím známo z dohody o velké koalici v Berlíně, by Německo mělo zavést dálniční známky v případě, že to bude v souladu s unijním právem a nezatíží to finančně domácí automobilisty.
Mýtné pro cizince mocně protlačila do koaličního dokumentu Křesťanskosociální unie (CSU). Důvod jejích snah v tomto směru souvisí s tím, že jako "přívěsek" Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové jen těžko hledá témata, s nimiž by se vedle své mnohem větší partajní sestry prosadila.
S nápadem zpoplatnit dálnice, který ve Spolkové republice není nový, CDU boduje hlavně doma v Bavorsku.
"Bylo by to porušení platného práva EU, proti němuž by Rakousko vehementně bojovalo," praví se v prohlášení rakouské ministryně dopravy Doris Buresové (SPÖ). Vídeň by se podle ní obrátila na Soudní dvůr Evropské unie, pokud by mýtné znamenalo finanční náklady jen pro cizince.
Buresová řekla, že v případě diskriminace rakouských automobilistů chce vídeňská vláda v boji s tímto protiprávním modelem použít všechny dostupné prostředky.
Zkoumat, zda se připojí k žalobě, kterou hrozí Rakousko, začalo Nizozemí. Tamní ministryně pro infrastrukturu a životní prostředí Melanie Schultz van Haegen-Maas Geesteranusová v haagském parlamentu prohlásila, že ji nijak netěší to, co je zatím o německých záměrech s mýtem známo.
Nizozemí chce také vyzvat Evropskou komisi (EK), aby co nejrychleji přezkoumala, zda jsou německé záměry s mýtným v souladu s Lisabonskou smlouvou EU. Ta mimo jiné zakazuje diskriminaci z důvodů státní příslušnosti.
Bojovně se na německou novotu v mýtném tváří i řada švýcarských politiků, kteří navrhují různá odvetná opatření. V zásadě ticho je naopak v Belgii, kde se zpoplatnění dálnic připravuje už déle a je takříkajíc na spadnutí.
V Německu samotném jsou plány na zpoplatnění dálnic zatím spíše mlhavé. Vše je otevřené, ostatně jako v řadě dalších bodů dohody o velké koalici. Spolkový ministr dopravy Peter Ramsaeur (CSU) už však dříve listu Bild řekl, že peníze od zahraničních automobilistů by přinesly do německého rozpočtu 800 milionů eur (asi 21,6 miliardy Kč).
Zástupci českého autoklubu ÚAMK uvedli, že zpoplatnění německých dálnic by se mohlo dotknout zhruba 1,2 milionu Čechů, kteří síť rychlostních silnic u západních sousedů využívají. Zpoplatněné úseky bude podle ÚAMK velká část řidičů objíždět nebo zvolí tranzit přes okolní země.
O tomto hodnocení však lze pochybovat. Objet Německo a ušetřit na mýtném vyjma cesty do Rakouska v zásadě nejde. Lze dále předpokládat, že i čeští pendleři, kteří jezdí do Německa za prací, si z větší části případné dálniční známky pořídí, neboť objíždět dálnice pro ně bude v úhrnu složitější, časově náročnější a dražší než zaplacení mýta.
