Prokuratura v Postupimi (Postdam) se zabývá neuvěřitelně "závažnou" otázkou, jestli náhodou není černý krém na boty nebo tmavý make-up provokací vůči spoluobčanům tmavé pleti. Jeden z tamních bývalých radních za stranu Zelených nejspíše míní, že použít černou barvu na bílou kůži je rasismus. A snaží se podat na "pachatele" trestní oznámení. Trnem v oku mu je Černý Petr v Holandské čtvrti v Postupimi.
Namazat si v Německu tvář na tmavo může znamenat stále větší problém. Onehdy to zažil třeba knižní kritik Denis Scheck, jenž protestoval proti nakladatelům, kteří škrtají z knížek pro děti slovo negr, kdysi běžně používané. Za rasistu označili někteří i herce Dietera Hallervordena, protože nechal v jednom divadle hrát černocha bílým hercem, který si ztmavil pleť šminkami.
Eskalace ohledně "černé na bílé" nyní dosáhla dalšího, vyššího stupně. Jak s jistým údivem informoval nizozemský tisk, v německé Postupimi žijící Nizozemci se obávají trestního stíhání, protože i v Braniborsku pěstují své staré tradice a loni 5. prosince vyrazil do ulic jejich Mikuláš (Sinterklaas) doprovázený Černým Petrem (Zwarte Piet).
To se ovšem vůbec nelíbilo tamnímu bývalému radnímu Andreasi Menzelovi, který proti Černému Petrovi zmobilizoval celý tucet demonstrantů. U tradičního Mikulášova parťáka, jenž prolézá komínem, straší zlobivé děti a hodným dává dárky, jde údajně o diskriminační blackfacing.
Zelený politik se hned na místě pokusil podat u přítomných policistů trestní oznámení kvůli urážce a štvaní proti etniku, ale strážci pořádku prohlásili, že k tomu nejsou příslušní. Menzel neuspěl ani později na strážnici, kde s ním policisté sice sepsali hlášení, ale trestní oznámení rovněž odmítli přijmout.
Politicky ultrakorektní politik poté hledal radu na ministerstvu vnitra a u Spolkového úřadu na ochranu ústavy, ale ani tam mu nepomohli.
Dodejme, že k "incidentu" s Černým Petrem došlo v části Postupimi, která se už od 18. století jmenuje Holandská čtvrť (Holländisches Viertel). Sestává ze 134 domů z červených cihel a jde o největší soubor budov postavených v holandském stylu mimo Nizozemí. Sinterklaas a Zwarte Piet nosí v Německu dárky dětem jak v Postupimi, tak v Blombergu nedaleko Hamelnu, kde bývala nizozemská kasárna.
Rozladěný Menzel se poté obrátil na petiční výbor braniborského zemského sněmu se stížností, jak s ním dosud příslušné instituce zacházely. Současně žádá, aby výbor zapůsobil na postupimského starostu Janna Jakobse, ať letos v prosinci už neumožní pobíhat Nizozemcům namalovaným na tmavo po Holandské čtvrti.
Mezitím dosáhl Menzel dílčího úspěchu, když se jeho záležitostí začala přece jen zabývat braniborská justice. Příslušná akta leží na stole prokuratury Postupim, která věc zkoumá, ale dosud nevyšetřuje.
Zda německý bojovník proti blackfacingu završí svou námahu úspěchem, lze pochybovat. To, co se odehrává v Postupimi, je totiž součástí širší debaty, která má v tomto případě přesah i do Nizozemí.
Také tam proti Černému Petrovi, který nosí dárky a současně koště, někteří v poslední době protestovali. Jedna pracovní skupina OSN dokonce konstatovala, že jde o znevažování lidí s černou kůží. Podporuje to prý negativní klišé a stereotypy existující vůči nim.
Loni v prosinci však nejvyšší správní soud v Haagu prohlásil, že vystupování Černého Petra nelze kvůli možné diskriminaci zakazovat. Nad podobnými snahami kroutí ostatně hlavou taktéž drtivá většina Holanďanů.
Podle čerstvého průzkumu jich chce Černého Petra zachovat 83 procent.
